10 C 18/2020-136 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal zřízení věcného břemene (služebnosti) umístění stavby veřejně přístupné účelové komunikace žalobce jako oprávněného z tohoto věcného břemene a žalovaných jako povinných z tohoto věcného břemene, na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [okres], [územní celek] zakreslené v geometrickém plánu [číslo] vyhotoveného [právnická osoba], dne [datum], jejímiž spoluvlastníky jsou žalovaní, a to v rozsahu dle geometrického plánu. Svůj návrh odůvodnil tím, že se na pozemku žalovaných nachází veřejně přístupná účelová komunikace jako stavba veřejného zájmu, která byla užívána [územní celek], jako jejím vlastníkem, minimálně od roku [rok] a je tedy více jak 10 let užívána bez jakéhokoliv protestu od současných vlastníků a jejich předchůdců. Žalobce byl ze všech jemu známých okolností přesvědčen, že užívání komunikace je po právu, a to podle jeho subjektivních znalostí faktického stavu i objektivně známých skutečností. Předmětná komunikace byla řešena ve správním řízení, ve kterém [stát. instituce] deklaroval existenci veřejně přístupné účelové komunikace v trojúhelníkovém výseku po pravé straně pozemku žalovaných v místě, kde navazuje na most. Krajský úřad zamítl odvolání žalovaných proti uvedenému rozhodnutí, ale krajský soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil krajskému úřadu, který následně zrušil rozhodnutí městského úřadu a věc mu vrátil k novému projednání. Žalobce proto podal žalobu v civilním řízení, neboť by mělo být nejprve vyřešeno právo žalobce mít na pozemku umístěnou stavbu uvedené komunikace z titulu věcného břemene – služebnosti. 2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. Dle názoru žalovaných nebyly splněny podmínky pro vydržení věcného břemene. Žalovaní popírali, že by se na jejich pozemku od nepaměti nacházela veřejně přístupná účelová komunikace, jak ji žalobce vymezil geom. plánem [číslo] ze dne [datum]. U pozemku žalovaných se nachází pozemek p. [číslo] odst. pl. – ost. komunikace ve vlastnictví žalobce, který navazuje na silnici na jedné straně a na vodní tok - potok [jméno] na druhé straně. V roce [rok] byl přes potok [jméno] vybudován most, ovšem nikoliv v místě původního brodu, ale více na severní stranu za pozemkem [parcelní číslo], který v dané době vlastnil stát. Pozemky p. [číslo] byly v rámci restitucí vydány oprávněné osobě [jméno] [příjmení] a ten pozemky kupní smlouvou ze dne [datum] prodal žalovaným. Pozemek [parcelní číslo] byl žalovaným prodán bez právních závad s ujištěním, že na pozemku neváznou věcná břemena ani jiné závady. [obec] přes [jméno] je podle informací žalovaných vybudován jinde, než měl být a dosud není zkolaudován. [obec] není využíván, neboť přístup k domům na druhé straně potoka je zajištěn po ulici [ulice] a využití pozemku p. [číslo] pozemku žalovaných [parcelní číslo] tak není pro propojení ulice [anonymizováno] a [ulice] zapotřebí. Omezení vlastnického práva žalovaných k pozemku [parcelní číslo] tak není přípustné, když nemovitosti v ulici [ulice] mají přístup zajištěn. Žalovaní upozorňovali na skutečnost, že jejich předchůdce nikdy neuzavřel s nikým smlouvu o věcném břemeni a nedal souhlas s užíváním části pozemku [parcelní číslo]. Stejně tak žalovaní nic takového neučinili. Od doby, kdy uvedený pozemek žalovaní vlastní, nebyly obecní pozemek p. [číslo] část jejich pozemku, nikdy užívány jako obecně užívaná účelová komunikace a jako přístup k mostu přes [jméno]. Pokud si v době, kdy neměli žalovaní pozemek oplocen, zkracovali lidé přes pozemek cestu, činili tak bez souhlasu žalovaných. Neshoda se žalovaným ohledně existence účelové komunikace vznikla, když se žalovaní rozhodli pozemek oplotit. Na pozemku ani není patrná stálá cesta, pozemek je oplocen osázen porosty a neužíván veřejností. U žalobce pak není založena dobrá víra, že by část pozemku žalovaných užíval z titulu věcného břemene. Od roku [rok] se vede správní řízení ohledně existence veřejně přístupné účelové komunikace, které zatím nebylo ukončeno, sám žalobce v žalobě uvádí, že na pozemku veřejně přístupná účelová komunikace existuje, což vylučuje projednání žaloby. S ohledem na skutečnost, že nemovitosti za mostem mají přístup zajištěn, neexistuje zde nutná komunikační potřeba. Žalovaní odkazovali na judikaturu Ústavního soudu ohledně podmínek, za kterých lze omezit vlastnické právo, které zde dány nejsou. Dle názoru žalovaných, pokud snad stát – [anonymizováno] [obec] v době, kdy vlastnil pozemek [parcelní číslo] do roku [rok], kdy byl pozemek v rámci restituce vydán panu [jméno] [příjmení], část pozemku užíval jako veřejně přístupnou účelovou komunikaci, což žalovaní popírají, tak toto zatížení nikdy nepřešlo na restituenta, který pak nikdy nedal souhlas s veřejným užíváním části pozemku a ani žalovaní takový souhlas po nabytí pozemku nedali. 3. Změnou žaloby doručenou soudu u jednání dne [datum] se žalobce nově domáhal místo zřízení věcného břemene určení existence práva odpovídající věcnému břemeni (služebnosti) umístění veřejně přístupné účelové komunikace žalobce jako oprávněného z tohoto věcného břemene a žalovaných jako povinných z tohoto věcného břemene, na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [okres], [územní celek] zakreslené v geometrickém plánu [číslo] vyhotoveného [právnická osoba], dne [datum], jejímiž spoluvlastníky jsou žalovaní, a to v rozsahu dle geometrického plánu. Soud u jednání dne [datum] změnu žaloby v tomto znění připustil. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro pozemek [parcelní číslo] zapsaného na [list vlastnictví] v k.ú. [okres], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne [datum] bylo zjištěno, že jako spoluvlastníci pozemku jsou zapsání žalovaní. 5. Z geometrického plánu [číslo] vyhotoveného společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že se jedná o geometrický plán na rozdělení pozemku žalovaných [parcelní číslo], kdy v pravém dolním rohu pozemku navazujícím na pozemek p. [číslo] pozemek [parcelní číslo] je vytvořen nový pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] je nově označen [parcelní číslo]. 6. Z vytyčovacího návrhu ze dne [datum] vyhotoveného [právnická osoba] bylo zjištěno, že most navazuje na pozemek žalovaných [parcelní číslo] zcela mimo pozemek p. [číslo]. 7. Z náčrtu na č.l. 10 bylo zjištěno, že se jedná o mapu katastru nemovitostí, kde na pozemku žalovaných [parcelní číslo] je začerněn roh pozemku navazující na dokreslený most a pozemek p. [číslo]. 8. Z fotografie ze serveru google maps č. l. 120 bylo zjištěno, že snímek byl pořízen v [anonymizováno] roku 2012. Na most u pozemku žalovaných navazuje pozemek, jehož povrch je hliněný, jsou patrné vyjeté koleje od vozidel. 9. Z fotografie ze serveru google maps č. l. 121 bylo zjištěno, že snímek byl pořízen v [anonymizováno] roku 2019 před domem žalovaných, kde vedle jejich oploceného pozemku vede pozemek podél sousedního domu směrem k potoku, na kterém je umístěna značka zákaz vjezdu mimo dopravní obsluhy. Povrch pozemku je hliněný, porostlý trávou a jsou patrné vyjeté koleje od vozidel. 10. Z fotografie ze serveru [webová adresa] č. l. 122 bylo zjištěno, že povrch pozemku vedoucí podél pozemku žalovaných směrem k potoku je hliněný, porostlý trávou a jsou patrné vyjeté koleje od vozidel. 11. Z fotografie ze serveru [webová adresa] č. l. 123 bylo zjištěno, že povrch pozemku navazující na most u pozemku žalovaných je hliněný, za mostem je postaveno oplocení, za kterým stojí dodávka. 12. Z fotografií na č.l. 126-127 předložené žalovanými bylo zjištěno, že fotografie zachycují cestu vedle pozemku žalovaných p. [číslo] v místě, kde by dle tvrzení žalobce měla navazovat veřejně přístupná účelová komunikace na most přes potok. Pozemky jsou oploceny, na povrchu je hlína a tráva s vyjetými kolejemi od vozidel. Pozemek za plotem je porostlý trávou, případně je vidět hlína. Pozemek je oplocen tak, že nedosahuje až k potoku. 13. Z fotografie na č.l. 13 a 125 spisu soud zjistil, že se na ní nachází most u pozemku žalovaných zachycený z pozemku žalovaných, na kterém je navezen štěrk. Před mostem se nachází hlína se štěrkem. 14. Z emailové komunikace ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná 2. požadovala peněžní náhradu z důvodu omezování a používání pozemku [parcelní číslo] a za vstup starosty [jméno] [příjmení], který znehodnocuje ornou půdu na pozemku navážením štěrku. 15. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce sděloval žalované 2., že žádná náhrada za užívání pozemku jí nenáleží, neboť se na pozemku nachází veřejně přístupná účelová komunikace. 16. Z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že městský úřad rozhodl tak, že se na části pozemku žalovaných [parcelní číslo] v trojúhelníkovém výseku po pravé straně parcely, na který navazuje most – při vjezdu z ul. [ulice], deklaruje veřejně přístupná účelová komunikace, když shledal, že jsou splněny čtyři podmínky, tedy znatelnost cesty v terénu, spojení jednotlivých nemovitostí, souhlas vlastníka pozemku a nutná komunikační potřeba. Předmětem správního řízení bylo u