16 C 109/2023-59 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se domáhala na žalované vydání shora uvedeného rozsudku, s odůvodněním, že žalovaná je matkou již zletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum], která není schopna sama se živit, neboť se soustavně a trvale připravuje na budoucí povolání studiem na Střední škole, Základní škole, Mateřské škole v [obec] při [anonymizována dvě slova] [obec]. [jméno] [příjmení] dne [datum] ukončila pobyt v dětském domově a nechtěla setrvat v péči dětského domova po dovršení zletilosti. Přála si být ubytována na domově mládeže, neboť chce pokračovat ve studiu na střední škole. Rozhodnutím ze dne [datum] Úřadu práce České republiky, Krajské [pobočka], Kontaktního pracoviště [obec], bylo rozhodnuto o tom, že [jméno] [příjmení] byl přiznán zaopatřující příspěvek opakující se ve výši 17.250 Kč měsíčně, a to od [datum]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. [příjmení] [jméno] [příjmení] má vyživovací povinnost její matka – žalovaná, která od [anonymizováno] [číslo] pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10.465 Kč na [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], [datum narození]. Otcem nezletilých dětí je [jméno] [příjmení]. Žalovaná má ještě vyživovací povinnost k nezletilému [jméno] [jméno], který byl svěřen do péče svého otce [jméno] [jméno] a žalované byla uložena povinnost platit na jeho výživu měsíčně částkou 1.000 Kč s účinností k [datum] k rukám otce nezletilého. Žalovaná má dále syna [jméno] [jméno], který je již dospělý a zaopatřený. Druh žalované [jméno] [příjmení] má vyživovací povinnost pouze k nezletilým dětem [jméno] a [jméno]. Podle § 50u zákona č. 359/1999 Sb., náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50 b odst. 1 tohoto zákona, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, když poukázala na to, že kromě [jméno] má vyživovací povinnost k dalším třem nezletilým dětem a dávky, které [jméno] pobírá, jí musí stačit k zajištění její výživy, když si navíc přivydělává i v [anonymizováno]. 3. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] je dcerou žalované. Naposledy bylo rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], o nařízení ústavní výchovy, výchovných opatřeních a stanovení výživného rodičům tak, že byla nařízena ústavní výchova nezletilé [jméno], otec byl zavázán platit výživné ve výši 2.000 Kč měsíčně a matka byla zavázána platit výživné ve výši 1.000 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. V době určení výživného matka již měla nezletilá dvojčata [jméno] a [jméno] [příjmení], a rovněž měla příjem z rodičovského příspěvku. Bydlela ve [obec] v rodinném domě přítele. V době podání návrhu nezletilá studovala Střední školu sociální péče a služeb v [obec]. Dále bylo zjištěno, že nezletilý [jméno] [jméno] byl rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], svěřen do péče otce a matce – žalované, byla uložena povinnost platit na něj výživné ve výši 1.000 Kč měsíčně. Otec nezletilých dětí [příjmení] [jméno] [příjmení] dosahuje průměrného čistého výdělku 35.699 Kč. 4. Podle ust. § 50b zákona č. 359/1999 Sb., zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen "péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek") a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku, b) je nezaopatřeným dítětem, c) nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, a d) má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci. 5. Podle ust. § 50e odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50b činí 17 250 Kč za kalendářní měsíc. Splňuje-li mladý dospělý podmínky vzniku nároku na zaopatřovací příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží mu příspěvek ve výši, v jaké mu náleží za celý kalendářní měsíc. 6. Podle ust. § 50u odst. 1, 2 zákona č. 359/1999 Sb., náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce. 7. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná je matkou již zletilé [jméno] [příjmení], které byl přiznán zaopatřovací příspěvek ve výši 17.250 Kč dle zákona č. 359/1999 Sb. Vzhledem k tomu, že dcera žalované se soustavně a trvale připravuje na budoucí povolání studiem na střední škole, nadále trvá vyživovací povinnost žalované. Při určení výživného soud pak přihlédl k poměrům žalované, která kromě zletilé [jméno] má také vyživovací povinnost k dalším třem nezl. dětem, a to dvojčatům [jméno] a [jméno] [příjmení], s nimiž je na mateřské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10.465 Kč a také vůči nezl. [jméno] [jméno], na kterého bylo určeno výživné ve výši 1.000 Kč. Poměry žalované se oproti posledním rozhodnutím ohledně výživného, a to jak ve vztahu ke zletilé [jméno], tak ve vztahu k nezletilému [jméno], nezměnily, neboť shora uvedené rozsudky Okresního soudu v Šumperku, jimiž byla řešena výchova a výživa těchto dětí, byly vydány v době, kdy již žalovaná byla na mateřské dovolené s dalšími nezletilými dětmi [jméno] a [jméno] [příjmení], její příjem byl pouze rodičovský příspěvek ve výši 10.465 Kč. Soud proto rozhodl ve shodě se shora uvedeným rozhodnutím, zejména pak ve shodě s rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], o nařízení ústavní výchovy, výchovných opatřeních a stanovení výživného rodičům, jímž byla nařízena ústavní výchova nezl. [jméno], otec byl zavázán platit výživné ve výši 2.000 Kč měsíčně a matka byla zavázána platit výživné ve výši 1.000 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Nebyl tedy důvod zvyšovat či snižovat takto stanovené výživné, neboť poměry účastníků zůstaly stejné, a to i přesto, že [jméno] pobírá zaopatřovací příspěvek, místo zajištění ubytování a stravy a hrazení veškerých nákladů v rámci jejího pobytu v dětském domově. Soud proto rozhodl tak, jak je shora uvedeno. 8. Ohledně nedoplatku na výživném za období od [datum] do [datum] ve výši 7.833 Kč pak bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna ho zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť žalované byl návrh doručen, žalovaná věděla, z jakého důvodu je vedeno předmětné řízení a co je po ní požadováno. Mohla si tedy vytvářet finanční rezervu na uhrazení nedoplatku na výživném. 9. Soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení částku 600 Kč, představující dva úkony po 300 Kč (sepis žaloby a účast zástupkyně žalobkyně u jednání dne [datum]) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.