17 C 87/2022-73 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou soudu dne 26. 5. 2022 se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení částky 106 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 6. 5. 2022 do zaplacení a částky 531 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 6. 5. 2022 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnili tím, že na základě usnesení [název soudu] ze dne 2. 10. 2018, č. j. [číslo jednací], nabyl žalovaný společně s nezletilou [jméno] [příjmení], [datum narození], dědictví po zemřelém otci [jméno] [příjmení]. Tímto usnesením byla žalovanému mimo jiné uložena povinnost uhradit s nezl. [jméno] [příjmení] rovným dílem pohledávku pana [jméno a příjmení], [datum narození], v celkové částce 1 700 000 Kč, tedy žalovanému byla uložena povinnost uhradit částku 850 000 Kč. Pohledávka vznikla půjčkou z roku 2007, která byla následně dne 11. 1. 2014 písemně uznána účastníky smluvního vztahu. Pan [jméno a příjmení], [datum narození], zemřel dne 14. 4. 2016 a dědické řízení o jeho pozůstalosti bylo ukončeno usnesením [název soudu] ze dne 6. 12. 2016, č. j. [číslo jednací]. Pohledávka náležela do zaniklého společného jmění manželů zemřelého [jméno a příjmení] a žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně] [celé jméno žalobkyně] má podle posledně uvedeného usnesení soudu nárok na polovinu hodnoty pohledávky z titulu zaniklého SJM zemřelým. Zbylá polovina pohledávky je pasivem v dědickém řízení, kdy dědici byli manželka a tři děti, a to každý s podílem o velikosti ¼ poloviny pohledávky. Žalobkyni b) tedy z dědictví připadla 1/8 celé pohledávky za žalovaným ve výši 106 250 Kč plus polovina z titulu zaniklého SJM v částce 425 000 Kč, celkem 531 250 Kč. Žalobci a) [celé jméno žalobce] připadá nárok na úhradu 1/8 celé pohledávky za žalovaným ve výši 106 250 Kč. Dne 26. 4. 2022 zaslali žalobci žalovanému předžalobní upomínku. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že žalobní nároky v celém rozsahu neuznává. Žaloba podaná více jak 4 roky po skončeném dědictví jej překvapila, zejména z důvodu, že mezi ním a žalobcem a) [celé jméno žalobce] již došlo k uzavření dohody o narovnání všech vzájemných závazků. Při jednání soudu konaném dne 4. 5. 2023 uplatnil námitku promlčení obou žalovaných nároků, s tím, že do dědictví po [jméno a příjmení], zemřelém 14. 4. 2016 byla pohledávka přihlášena, nebyla však pro nesouhlas nezletilého žalovaného zařazena do aktiv dědictví, možnost domáhat se této pohledávky je dána ust. § 189 z. ř. s. a protože tak nebylo učiněno, namítá nezl. žalovaný promlčení této pohledávky. 2. Z usnesení soudní komisařky JUDr. [jméno] [příjmení], č. j. [číslo jednací], ze dne 6. 12. 2016, které nabylo právní moci dne 29. 12. 2016, soud zjistil, že pozůstalostního řízení po zůstaviteli [jméno a příjmení], narozeném [datum] a zemřelém dne [datum], se účastnili zůst. manželka [celé jméno žalobkyně], zůst. syn [celé jméno žalobce], zůst. vnuci [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného] [jméno] [příjmení]. Tímto usnesením došlo ve smyslu § 185 odst. 1 písm. g) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ ZŘS“), k nabytí dědictví výše uvedeným dědicům dle jejich zákonných podílů, když nedošlo k dohodě dědiců o rozdělení pozůstalosti a zůstavitelova manželka [celé jméno žalobkyně] se vzdala svého podílu ve prospěch zůstavitelova syna [celé jméno žalobce]. Dle § 172 odst. 2 ZŘS pak soud nezařadil do seznamu aktiv pohledávku zůstavitele vůči jeho předemřelému synovi [jméno] [příjmení] ve výši 1 700 000 Kč splatnou do 31. 12. 2015, když zůstavitelův vnuk [celé jméno žalovaného] (žalovaný) nesouhlasil se zařazením této pohledávky do aktiv pozůstalosti a když předmětná částka byla uplatněna jako pasivum do neskončeného dědického řízení po [jméno] [příjmení]. 3. Z usnesení soudní komisařky Mgr. [jméno] [příjmení], č. j. [číslo jednací], ze dne 8. 10. 2018, které nabylo právní moci dne 8. 10. 2018, soud zjistil, že pozůstalostního řízení po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], narozeném dne [datum] a zemřelém dne [datum], se účastnili syn [celé jméno žalovaného] dcera [jméno] [příjmení]. Tímto usnesením došlo ve smyslu § 185 odst. 1 písm. g) ZŘS k nabytí dědictví výše uvedeným dědicům dle jejich zákonných podílů a současně jim byla stanovena povinnost uhradit rovným dílem, mimo jiné, pohledávku otce zůstavitele [jméno a příjmení], narozeného [datum], ve výši 1 700 000 Kč z důvodu nesplacené půjčky ze smlouvy o půjčce ze dne 1. 3. 20017, a uznání závazku ze dne 30. 12. 2012. 4. Z výpovědi [jméno] [příjmení] – matky nezl. žalovaného [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že nevěděla o tom, že by partner – [jméno] [příjmení] dlužil svému otci peníze nevěděla, o tvrzené půjčce se dozvěděla až u notáře v souvislosti s dědictvím po [jméno] [příjmení]. Nevěděla, jak se k tomu má postavit, předpokládala, že se s [anonymizováno] nějak dohodnou, když chtěla zabezpečit nějaké dědictví pro syna. Situace se zkomplikovala tím, že zemřel i [jméno a příjmení] st., v řízení o dědictví po něm její zástupce JUDr. [příjmení] nesouhlasil se zařazením této pohledávky, proto se tam také dělal soupis dědictví a znalecké posudky, ale zase ostatní dědicové nesouhlasili s tím, že by pohledávka neměla být zařazena. Notářka [příjmení], která převzala dědictví po [jméno] [příjmení], si ji pozvala, vysvětlovala jí, že ta pohledávka tam musí být zařazena, jinak by se nepohnuly žádné dohody, a ona už jsem potřebovala celou záležitost s dědictvím po [jméno] [příjmení] dořešit, už se chystalo uzavření rámcové dohody, a když mi i notářka tvrdila, že se to tam zařadit musí, jinak se to nedořeší, tak jí důvěřovala a podepsala to. V rámcové smlouvě je uvedeno, že touto smlouvou jsou vypořádány všechny vzájemné pohledávky, a to nikoliv ve vztahu ke mně, jak tvrdí žalobci, když já jsem s nimi žádné vztahy neměla, ale zastupovala jsem nezl. syna [jméno] a v rámcové smlouvě se hovoří i o tom, že vypořádání pohledávek se týká i [celé jméno žalovaného], měla tedy za to, že tímto jsou veškeré vztahy mezi [jméno žalovaného] a [anonymizováno] vypořádány, potvrdila jí to i notářka, když i ona udělala za syna ústupky, když jednak stáhla žalobu ohledně pozemku po [jméno] [příjmení] a do doby vyřešení dědictví nechtěli po [celé jméno žalobce] ml. žádné nájemné za to, že výlučně užíval dům v [obec] a ještě mu byla vyplacena částka 100 000 Kč a při uzavírání rámcové dohody ani neřešili, že se to projednává v původních cenách nemovitostí, které za tu dobu stouply. Rámcovou smlouvu uzavírali v notářské kanceláři Mgr. [příjmení] a bylo to v rámci dědictví po [jméno] [příjmení]. 5. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění. 6. Z provedených důkazu dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Pozůstalostního řízení po zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozeném dne [datum] a zemřelém dne [datum], se účastnili syn [celé jméno žalovaného] ([datum narození]) a dcera [jméno] [příjmení] ([datum narození]). Tímto usnesením došlo ve smyslu § 185 odst. 1 písm. g) ZŘS k nabytí dědictví výše uvedeným dědicům dle jejich zákonných podílů a současně jim byla stanovena povinnost uhradit rovným dílem, mimo jiné, pohledávku otce zůstavitele [jméno a příjmení], narozeného [datum], ve výši 1 700 000 Kč z důvodu nesplacené půjčky ze smlouvy o půjčce ze dne 1. 3. 2017 a uznání závazku ze dne 30. 12. 2012. Pozůstalostního řízení po zůstaviteli [jméno a příjmení], narozeném [datum] a zemřelém dne [datum], vedeném pod sp. zn. [spisová značka], se účastnili zůst. manželka [celé jméno žalobkyně], zůst. syn [celé jméno žalobce] zůst. vnuci [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení]. Usnesením [název soudu] ze dne 6. 12. 2016, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 29. 12. 2016, došlo k určení obvyklé cena majetku náležejícího do zaniklého společného jmění manželů zůstavitele a jeho pozůstalé manželky a k jeho vypořádání, k určení obvyklé ceny aktiv, pasiv a čisté hodnoty pozůstalosti a k potvrzení nabytí dědictví výše uvedeným dědicům dle jejich zákonných podílů, když nedošlo k dohodě dědiců o rozdělení pozůstalosti a zůstavitelova manželka [celé jméno žalobkyně] se vzdala svého podílu ve prospěch zůstavitelova syna [celé jméno žalobce]. Do seznamu aktiv pozůstalosti nebyla zařazena pohledávku zůstavitele vůči jeho předemřelému synovi [jméno] [příjmení] ve výši 1 700 000 Kč splatná do 31. 12. 2015, když zůstavitelův vnuk [celé jméno žalovaného] nesouhlasil se zařazením této pohledávky do aktiv pozůstalosti. Předmětná částka byla uplatněna jako pasivum do neskončeného dědického řízení po [jméno] [příjmení], kde byla zařazena do pasiv pozůstalosti. 7. Podle § 172 odst. 1 a odst. 2 ZŘS, aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku. Nebyla-li zjištěna podle odstavce 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědic