217 C 104/2011-49 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu, podaným u Okresního soudu v Šumperku 19. 12. 2011, domáhal s žalobce po žalovaném zaplacení částky 1 000 EUR s příslušenstvím, s tím, že žalobce poskytnul žalovanému v říjnu 2010 půjčku ve výši 1 000 EUR a bylo dohodnuto, částka bude vrácena do 3 týdnů od realizace půjčky podle stávajícího kurzu Eru vůči koruně. Žalovaný sjednaný termín vrácení půjčky nedodržel, nereagoval ani na ústní a písemné výzvy k zaplacení a žalobci ničeho nevrátil.2. Okresní soud v Šumperku vydal ve věci dne , datum, platební rozkaz č.j. , spisová značka, , kterým byla žalovaná povinnost žalovanému uložena, včetně povinnosti zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor, který odůvodnil tím, že žalobce dostal splátky v českých korunách, jak byli domluveni, a splátky mu byly předány před svědky. Bylo mu předáno 5 000 Kč a 2 000 Kč, s tím, že jak bude žalovaný mít další peníze, tak mu je dá. Žalobce mu výslovně řekl, že nepožaduje zpět euro, že mu stačí česká měna. Na odpor žalovaného reagoval žalobce tak, že je těžké vyjadřovat se k nepravdám a lžím žalovaného, žádné splátky od něj nedostal, a tudíž nemohou existovat žádní svědci, nejvýše ti, které si žalovaný nyní připravil. Žalobci nikdy neřekl, že nebude požadovat navrácení půjčené částky v eurech.3. Řízení bylo přerušen o z důvodu insolvenčního řízení ve věci dlužníka žalovaného , Jméno zainteresované osoby 1/0, , vedeného u , Anonymizováno, v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, a následně bylo řízení přerušeno z důvodu insolvenčního řízení ve věci dlužníka žalovaného , Jméno zainteresované osoby 1/0, , vedeného u , adresa, , spisová značka, .4. K jednání nařízenému na , datum, se nedostavil žalobce, který svoji neúčast omluvil, a soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti.5. Z usnesením , Anonymizováno, v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, právnická osoba, bylo zjištěno, že tímto usnesením bylo rozhodnuto, že soud bere na vědomí splnění oddlužení dlužníka , Jméno zainteresované osoby 1/0, a dále soud rozhodl o osvobození dlužníka na placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny, s tím, že osvobození se vztahuje i na věřitele, k jejichž pohledávkám se v řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky nepřihlásili, ač tak měli učinit.6. Ze seznamů pohledávek ve věcech vedených u , adresa, , spisová značka, bylo zjištěno, že projednávaná pohledávka žalobce mezi přihlášenými pohledávkami není.7. Podle ustanovení § 414 insolvenčního zákona z. č. 182/2006 Sb. (1) Jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. (2) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. (3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. (4) Při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, jestliže nedošlo ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení.8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, když bylo prokázáno, že žalobce jako věřitel do insolvenčního řízení dlužníka žalovaného , jméno FO, žalobou uplatněnou pohledávku nepřihlásil, ač tak tak učinil měl a mohl. Dále bylo prokázáno, že dlužník , jméno FO, byl usnesením , adresa, osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny, s tím, že osvobození se vztahuje i na věřitele, k jejichž pohledávkám se v řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky nepřihlásili, ač tak měli učinit. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3509/2010 rozhodnutí vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, jímž insolvenční soud osvobodí dlužníka od placení pohledávek v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, nezbavuje povinnosti k úhradě těchto pohledávek dlužníkovým věřitelům ani ručitele, ani jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat; ve vykonávacím řízení má taková pohledávka stejný režim, jako promlčená pohledávka. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalobce jako věřitel svoji pohledávku do insolvenčních řízení dlužníka žalobce , jméno FO, nepřihlásil a tento byl následně osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny, s tím, že osvobození se vztahuje i na věřitele, k jejichž pohledávkám se v řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky nepřihlásili, ač tak měli učinit, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť z důvodu osvobození od placení i pohledávek, které nebyly přihlášeny do insolvenčního řízení, není možno žalobci vůči žalovanému tuto pohledávku přiznat a žalovaného k jejímu zaplacení žalobci zavázat.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a vzhledem k tomu, že úspěšný žalovaný na náhradu nákladů řízení ničeho nežádal, soud rozhodl, že se mu vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.