ECLI: ECLI:CZ:OSSU:2024:7.C.156.2024.1 Datum: 2024-10-24 Předmět: o 48.651,40 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 48.651,40 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1)
1. Žalobkyně se po žalovaném návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 27. 5. 2024 a doplněným podáním doručeným soudu dne 5. 9. 2024 domáhala zaplacení částky 48.651,40 Kč s příslušenstvím s tím, že 2. 9. 2022 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému, po posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, peněžní prostředky ve výši 50.188 Kč. Žalovaný se zavázal uvedené peněžní prostředky žalobkyni vrátit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2.000 Kč splatných vždy nejpozději do 20. dne v měsíci, a to spolu se smluvním úrokem ve výši 19,99 % ročně. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou splátek splatných dne 20. 6. 2023, 20. 7. 2023 a 20. 8. 2023, proto žalobkyně v souladu se smlouvou prohlásila úvěr dne 2. 9. 2023 za ihned splatný. Žalovaný dluží žalobkyni na jistině částku 45.632,40 Kč, na poplatcích částku ve výši 3.019 Kč, na smluvním úroku počítaném sazbou 15 % ročně z jistiny úvěru a kapitalizovaném za období od 3. 9. 2023 do 22. 4. 2024 částku 4.436,20 Kč, na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek od 5. 9. 2023 do 22. 4. 2024 částku 4.392,04 Kč, dále smluvní úrok 15 % ročně z částky 45.632,40 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky 45.632,40 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek před podáním žaloby, avšak bezvýsledně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 2. 9. 2022 bylo zjištěno, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 50.188 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.000 Kč nejpozději do 21. 7. 2025 a zaplatit úroky z úvěru ve výši 19,99 % ročně. Žalobkyně byla oprávněna prohlásit úvěr za ihned splatný v případě prodlení žalovaného se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo v případě prodlení se splacením více než 2 splátek. Součástí smluvní dokumentace byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník.5. Z Všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, , bylo zjištěno, že tyto upravují poskytování bankovních služeb klientům žalobkyně, kteří jsou spotřebiteli.6. Z Ceníku pro soukromou klientelu účinného od 1. 1. 2020 soud zjistil, že tento ceník stanoví poplatky za vybrané služby poskytované žalobkyní.7. Posouzením úvěruschopnosti klienta bylo prokázáno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když žalovaný v žádosti o úvěr uvedl jako svůj příjem částku ve výši , částka, měsíčně, životní výdaje žalovaného byly vyčísleny částkou , částka, měsíčně.8. Výpisy z účtu žalovaného za období 1. 9. 2021 – 2. 9. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně v rámci posuzování úvěruschopnosti žalované prověřovala příjmy a výdaje na běžném účtu žalovaného.9. Z Detailů zadané operace bylo zjištěno, že žalovanému byl zaslán autorizační kód, kterým byla ověřena identita žalovaného při uzavření smlouvy o úvěru a který zároveň nahradil podpis žalovaného na smlouvě o úvěru.10. Výpisem z úvěrového účtu bylo prokázáno, že dne 2. 9. 2022 čerpal žalovaný úvěr ve výši 50.188 Kč.11. Poslední výzvou k úhradě dlužné částky bylo prokázáno, že žalobkyně dne 1. 8. 2023 vyzývala žalovaného k úhradě dluhu po splatnosti nejpozději do 2. 9. 2023 a současně žalovaného upozornila, že pokud dluh nebude v uvedeném termínu uhrazen, bude žalobkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru.12. Z Rozhodnutí o okamžité splatnosti celého dluhu ze dne 2. 9. 2023 s poštovním podacím archem ze dne 6. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila ke dni 2. 9. 2023 úvěr za splatný, což bylo žalovanému písemně oznámeno.13. Z Oznámení o právním zastoupení, výzvě k úhradě dluhu s poštovním podacím archem soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně dne 24. 4. 2024 vyzýval žalovaného k úhradě dlužných částek před podáním žaloby. Výzva byla předána k odeslání provozovateli poštovních služeb dne 24. 4. 2024.14. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 2. 9. 2022, po prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr, smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50.188 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2.000 Kč měsíčně splatnými vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Smluvní úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán sazbou 19,99 % ročně. Jelikož žalovaný stanovené splátky nesplácel a dostal se do prodlení se splátkami splatnými dne 20. 6. 2023, 20. 7. 2023 a 20. 8. 2023, prohlásila žalobkyně úvěr za splatný ke dni 2. 9. 2023 a vyzvala žalovaného k zaplacení celého dluhu. Žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil, a to ani poté, co byl k úhradě dluhu vyzván právním zástupcem žalobkyně.15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2398 odst. 1, 2 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.17. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.18. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“), u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.19. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. Mezi účastníky byl v souladu s § 2395 a násl. o. z. uzavřen smluvní vztah, na jehož základě poskytla žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr. Žalovaný nehradil řádně a včas splátky, k jejichž úhradě se smlouvou o úvěru zavázal, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Žalovaný však úvěr nesplatil, a to ani poté, co byl k tomuto vyzván předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném dluh na jistině úvěru a poplatcích ve výši 48.651,40 Kč, na smluvním úroku počítaném sazbou 15 % ročně z jistiny úvěru a kapitalizovaném za období od 3. 9. 2023 do 22. 4. 2024 částku 4.436,20 Kč, na zákonném úroku z prodlení ve výši 15 % ročně a kapitalizovaném za období od 5. 9. 2023 do 22. 4. 2024 částku ve výši 4.392,04 Kč, žalobkyni dále náleží smluvní úrok ve výši 15 % ročně z částky 45.632,40 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45.632,40 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, přičemž výše úroků je v soul