8 C 107/2023-89 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že je na základě usnesení soudu o dědictví ve , adresa, , č. j. , spisová značka, ze dne 15. 7. 2022, které nabylo právní moci dne 26. 7. 2022, vlastníkem podílu o velikosti ½ k předmětným nemovitostem. Žalovaná je na základě darovací smlouvy ze dne 19. 7. 2011 s právními účinky vkladu práva ke dni 20. 7. 2011, vlastníkem podílu o velikosti ½ k předmětným nemovitostem. Žalobce nemá zájem na setrvání ve spoluvlastnickém vztahu, sám nemovité věci neužívá, když je užívá převážně žalovaná. V rámci smírného řešení žalobce dopisem ze dne 26. 7. 2022 a následně ze dne 22. 3 .2023, navrhoval žalované, aby si jeho podíl o velikosti ½ odkoupila. V dědickém řízení vedeném pod č. j. , spisová značka, byla stanovena obvyklá hodnota nemovitostí v celkové výši 1.800.000 Kč. Polovina této hodnoty, jež by byla určena k vyplacení žalobci tedy činí 900.000 Kč. Primárně žalobce nabídl žalované odkup svého podílu za tržní cenu ve výši 1.600.000 Kč a v případě, že by o tento podíl neměla zájem, navrhl prodej celé nemovitosti. Žalovaná na tento návrh reagovala tak, že sdělila, že o podíl žalobce nemá zájem, když cena nemovitosti je příliš vysoká. V rámci smírného řešení žalobce svůj nárok podstatně snížil, a to na částku 900.000 Kč. Bohužel na druhý návrh žalovaná nereagovala a žalobci tak nezbylo nic jiného než se obrátit na soud, kdy požaduje zrušení předmětného podílového spoluvlastnictví, přikázání nemovitostí do vlastnictví žalované a vyplacení vypořádacího podílu ve výši 900.000 Kč. V případě, že by žalovaná s přikázáním nemovitostí do jejího vlastnictví nesouhlasila, navrhl žalobce soudní prodej a následné rozdělení kupní ceny.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí v celém rozsahu s tím, že nechala vyhotovit pouze na vlastní náklady pasport předmětných nemovitostí za účelem dohody s žalobcem o určení ideálních polovin nemovitostí, tak jak správně náleží vlastníkům, a také za účelem možnosti budoucích oprav a rekonstrukcí na vlastní ½ domu žalované. Žalobce odmítl jakoukoliv spolupráci, součinnost či možnost dohody. Následně žalobce navrhl žalované odkoupení jeho nepřesného podílu ½ nemovitosti za částku 900.000 Kč. Toto však žalovaná odmítla, neboť tato cena je v rozporu s reálným, skutečným stavem této jeho ½ nemovitosti. V současném stavu je neobyvatelná, není vhodná pro užívání. Není zde přítomna voda, elektřina, napojení na kanalizaci, místnosti jsou vlhké, celý stav této poloviny je chátrající. Již několik let je bez jakéhokoliv užívání a obývání. Pro obnovu této ½ domu žalobce by byla potřeba značně jiná částka pro uvedení do stavu vhodného k obývání. Ne tedy pouze finance na koupi, ale celkovou rekonstrukci. Budoucí částka by tedy dosáhla milionu korun. Žalovaná na toto nemá finanční prostředky a nemá zájem na svou vlastní finanční újmu odkoupit ani rekonstruovat podíl ½ nemovitosti žalobce za částku 900.000 Kč. Prodej celé nemovitosti žalovaná odmítá z důvodu její majetkové a citové újmy. Nemovitost nelze prodat výhodně pro obě strany, jelikož ½ podílu vlastněná žalovanou je v pěkném, upraveném, obyvatelném stavu a ½ vlastněná žalobcem je ve stavu neobyvatelném a chátrajícím. Žalovaná svůj podíl ½ nemovitosti obývá a žije zde více jak 20 let. Je to její jediné zázemí. Vložila do této ½ nemovitosti spoustu finančních prostředků pro různé opravy a úpravy. Od Obce , adresa, má pronajatý pozemek před domem, o který se také stará a pečuje. Tuto ½ nemovitosti chce žalovaná obývat a žít zde nadále, má zde plány na další opravy a úpravy, chce o svoji ½ nemovitosti nadále pečovat a zachovat ji do budoucna pro své děti. S ohledem na uvedené skutečnosti pak navrhuje odkoupení ½ podílu nemovitosti žalobce za cenu již žalovanou navrhovanou, kterou dříve odmítl, a to za částku 200.000 Kč. Podle reálného stavu ½ nemovitosti žalobce, ve kterém se v současnosti nachází a s ohledem na finanční situaci žalované. Pro dobré vzájemné vztahy a bez finanční újmy obou spoluvlastníků. Prodej správné ½ podílu nemovitosti žalobce třetí osobě, která by měla zájem jeho část odkoupit za jeho požadovanou kupní cenu.3. Výpisem z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku parcela č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům č.p. , Anonymizováno, , vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, s tím, že každý vlastní ideální jednu polovinu.4. Usnesením Okresního soudu ve , adresa, ze dne 15. 7. 2022, č. j. , spisová značka, , má soud za prokázané, že v právní věci pozůstalosti po , jméno FO, se zanecháním pořízení pro případ smrti, byla její pozůstalost rozdělena tak, že žalobce, jakožto její pozůstalý syn, nabyl mimo jiné spoluvlastnický podíl ½ předmětných nemovitostí v ceně obvyklé 900.000 Kč.5. Stanovením hodnoty nemovitosti pro notářské účely datované 2. 5. 2022 vypracované , jméno FO, , má soud za prokázané, že pro účely výše uvedeného dědického řízení byla stanovena cena předmětných nemovitostí ve výši 1.800.000 Kč.6. Návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a nabídkou k odkupu datovanou 26. 7. 2022, má soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím své zástupkyně oslovil žalovanou s tím, že nemá zájem na setrvání ve spoluvlastnickém podílu a navrhl žalované odkup jeho podílu za částku 1.600.000 Kč.7. Předžalobní výzvou datovanou 22. 3. 2023 a dokladem o jejím odeslání, má soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím své zástupkyně oslovil žalovanou s tím, že nemá zájem na setrvání ve spoluvlastnickém podílu a navrhl žalované odkup jeho podílu za částku 900.000 Kč. Pokud by tato částka byla pro žalovanou neakceptovatelná, navrhl společný prodej.8. Znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, datovaným 11. 3. 2024, vypracovaným , jméno FO, , má soud za prokázané, že v současném stavu nelze předmětnou nemovitost reálně rozdělit. Pro toto reálně rozdělení by bylo třeba provést stavební úpravy s odhadovanými náklady ve výši 460.000 Kč.9. Shodným tvrzením účastníků má soud za prokázané, že žalovaná do předmětných nemovitostí investovala částku v celkové výši 74.826 Kč představující náklady na opravy.10. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je rozhodnutím konstitutivním, jež nově konstituuje práva a povinnosti mezi účastníky, posuzoval soud právní věc dle § 1115 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Dle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého z nich soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle § 1144 odst. 2 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Dle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.11. V průběhu řízení bylo zjištěno, že žalobce nemá zájem na odkoupení spoluvlastnického podílu žalované, ani na financování, resp. spolufinancování nákladů na reálné rozdělení předmětných nemovitostí. Žalovaná má zájem na odkoupení spoluvlastnického podílu žalobce, avšak nejvýše za 220.000 Kč s čímž žalobce nesouhlasil. Na spolufinancování nákladů na reálné rozdělení dle částky odhadnuté znalcem se podílet nehodlá. Na základě provedeného dokazování a s ohledem na uvedená procesní stanoviska účastníků soud dle citovaného § 1143 a § 1147 občanského zákoníku spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitým věcem zrušil a nařídil soud prodej předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že z výtěžku z prodeje bude v souladu s § 1148 občanského zákoníku nejprve uhrazena žalované částka ve výši 37.413 Kč odpovídající polovině jí investované částky do předmětných nemovitostí a následně bude zbývající část výtěžku rozdělena mezi účastníky rovným dílem. K návrhu žalované na znalecké ocenění předmětných nemovitostí soud již nepřihlížel, neboť tento návrh byl učiněn po poskytnuté lhůtě v rámci koncentrace řízení provedené při jednání dne 30. 8. 2024. Navíc sama žalovaná jednoznačně uvedla, že není ochotna za spoluvlastnický podíl žalobce zaplatit více než 220.000 Kč a jen z dědického řízení je zřejmé, že hodnota spoluvlastnického podílu ½ na předmětných nemovitostech bude tuto částku několikanásobně překračovat. Zjišťování hodnoty podílů znalcem se tak i s důvodu procesního stanoviska žalované jeví soudu jako neúčelné a neekonomické za situace, kdy žalovaná navíc nepředložila soudu žádný důkaz, který by jen naznačoval, že by současná cena předmětných nemovit