15 C 22/2025-75 — Okresní soud v Šumperku

1. Zástavní věřitelka se návrhem doručeným soudu dne , datum, domáhala nařízení soudního prodeje zástavy s odůvodněním, že dlužník porušil smluvní podmínky z úvěrové smlouvy, přičemž zástavní věřitelka zesplatnila ke dni , datum, úvěr dle smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, , přičemž uvedená pohledávka je zajištěna zástavním právem na zástavě, uvedené ve výroku tohoto usnesení (dále jen „zástava“) ve vlastnictví zástavního dlužníka.2. Podle § 356 zákona. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.3. Podle § 358 odst. 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.4. Vzhledem k tomu, že skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první z. ř. s. byly doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, soud vydal toto usnesení, aniž nařizoval jednání, když s tímto postupem souhlasila zástavní věřitelka i zástavní dlužník.5. S ohledem na shora uvedené proto soud ve věci osvědčoval skutkový stav toliko listinami předloženými žalobkyní a dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci:6. Smlouvou o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřela zástavní věřitelka se zástavním dlužníkem, zástavní věřitelka zástavnímu (i obligačnímu) dlužníkovi na základě této smlouvy poskytla částku ve výši , částka, .7. Zástavní smlouvou č. , hodnota, ze dne , datum, má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřela zástavní věřitelka se zástavním dlužníkem, přičemž touto smlouvou zřídili zástavní právo k zástavě, a to k zajištění pohledávky, vyplývající ze smlouvy v předchozím odstavci uvedené.8. Výpisem z katastru nemovitostí ke dni , datum, má soud za prokázané, že k tomuto datu byl zástavní dlužník vlastníkem zástavy, v katastru nemovitostí bylo k tomuto datu zapsáno zástavní právo smluvní ve prospěch zástavní věřitelky na základě shora citované smlouvy.9. Dopisem ze dne , datum, má soud za prokázané, že tímto dopisem zástavní věřitelka zesplatnila vůči zástavnímu dlužníkovi pohledávku ze shora citované smlouvy; dopis byl zástavnímu dlužníkovi doručován, zásilku si po uložení dne , datum, u doručovatele zástavní dlužník nevyzvedl, jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, .10. Vyčíslením pohledávky má soud za prokázané, že ke dni , datum, dlužník na základě shora citované smlouvy dluží pohledávku ve výši, jak je uvedena ve výroku tohoto usnesení.11. Podle § 358 odst. 1 z. ř. s. rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.12. Při aplikaci ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s. soud respektoval právní závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 2786/2011 a v němž uzavřel, že „soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla ve smyslu ustanovení § 200z odst.1 o. s. ř. (tehdy účinného o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.) doložena zástavním právem zajištěná pohledávka, přihlíží též k důvodu její neplatnosti, avšak jen vyšel-li zcela zřejmě (evidentně) z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo“. V rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 4377/2009 pak tentýž soud uzavřel, že „v řízení o soudním prodeji zástavy mohou být jiné (další) skutečnosti, než které jsou uvedeny v ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. (tehdy účinného o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.), důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 odst.1 o. s. ř.“.13. V daném případě zástavní věřitelka doložil shora uvedenými důkazy existenci zajištěné pohledávky za zástavním dlužníkem založené shora označenou smlouvou o úvěru. Dále zástavní věřitelka doložila smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem, přitom z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že pohledávka je zajištěna zástavním právem na zástavě uvedené ve výroku tohoto usnesení. Přitom v daném řízení nevyšel najevo žádný důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti smlouvy zakládající zajištěnou pohledávku.14. Soud proto s poukazem na všechny shora uvedené skutečnosti návrhu jako důvodnému vyhověl.15. O náhradě nákladů řízení soud nerozhodoval s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. II. ÚS 68/16, a ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 28/14, kde ústavní soud dovodil, že je porušením práva na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu.