CS · EN DE FR brzy

16 C 13/2025-30 — Okresní soud v Šumperku

ECLI: ECLI:CZ:OSSU:2025:16.C.13.2025.1
Datum: 2025-05-21
Předmět: o 12 785,16 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 86 z. č. 418/2011 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb."]
["postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 12 785,16 Kč s příslušenstvím (["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 86 z. č. 418/2011 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 S)
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 12.785,16 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, ., IČO: , IČO, , byl žalované poskytnut bezhotovostním převodem na její účet úvěr v částce 8.000 Kč. Totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem žalované. Úvěr se žalovaná zavázala splatit do , datum, společně s úrokem ve výši 3.604 Kč. Žalovaná úvěr do dne jeho splatnosti nesplatila, když právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil ničeho. Ode dne , datum, se tak žalovaná ocitla v prodlení. V důsledku prodlení žalované vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru, nárok na smluví pokutu ve výši 0,1 % z dlužné listiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně požaduje po žalované také částku ve výši 217 Kč, jako účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně.2. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 7.448,16 Kč představující smluvní pokutu a kapitalizovaný smluvní úrok a soud proto řízení usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, v této části zastavil.3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně podepsala s žalovanou dne , datum, prostřednictvím použití elektronických prostředků smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 8.000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit společně s úrokem ve výši 3.604 Kč, a to v jedné splátce splatné dne , datum, .5. Z občasného průkazu soud zjistil, že tento je veden na jméno žalované a právní předchůdkyně žalobkyně pomocí něj ověřila totožnost žalované.6. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne , datum, částku 8.000 Kč na účet číslo , č. účtu, .7. Ze sdělení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalované.8. Z výzev k úhradě ze dne , datum, a , datum, a , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzývala k uhrazení dlužné částky.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, dodatku k této smlouvě ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel podepsaly dne , datum, písemnou smlouvou o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovanou se nachází v seznamu postoupených pohledávek.10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky žalobkyni.11. Z předžalobní upomínky s podacím archem soud zjistil, že před podáním žaloby vyzývala žalobkyně žalovanou, prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě celé dlužné částky, výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .12. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, ., IČO: , IČO, a žalovaná dne , datum, podepsaly smlouvu, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 8.000 Kč a žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit spolu s částkou ve výši 3.604 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, a to do , datum, v jediné splátce. Totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem. Částka úvěru ve výši 8.000 Kč byla poukázána dne , datum, na bankovní účet žalované. Žalovaná ovšem právní předchůdkyni žalobkyně neuhradila ničeho, přestože byla opakovaně k uhrazení dlužné částky vyzýván. Právní předchůdkyně žalobkyně následně rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni, a to ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby marně vyzývala k úhradě dlužné částky, žalovaná již ničeho neuhradila.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne , datum, sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. , spisová značka, : „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. ,
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.