16 C 239/2024-22 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, , který byl částečně vzat zpět, se žalobkyně po žalovaném domáhala vydání shora uvedeného rozsudku, s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., poskytla žalovanému úvěr ve výši 7.500 Kč dne , datum, , který měl být uhrazen do 30 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaný řádně a včas neplnil svoji povinnost, a proto nezbylo než úvěr zesplatnit. Následně byla pohledávka postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení uvědoměn. Předmětem řízení pak po částečném zpětvzetí je vydání bezdůvodného obohacení ve výši poskytnuté částky 7.500 Kč.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán.3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.4. Odůvodnění tohoto rozsudku je koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti němu není přípustné odvolání.5. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že návrh tak, jak byl částečně vzat zpět, je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., poskytla žalovanému úvěr ve výši 7.500 Kč dne 10. 8 .2023, který měl být uhrazen do 30 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaný řádně a včas neplnil svoji povinnost, a proto nezbylo než úvěr zesplatnit. Následně byla pohledávka postoupena smlouva o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení uvědoměn. Předmětem řízení pak po částečném zpětvzetí je vydání bezdůvodného obohacení ve výši poskytnuté částky 7.500 Kč.6. Nárok žalobkyně koresponduje také s předloženými listinami, a to smlouvou o spotřebitelského úvěru včetně předsmluvního formuláře a Obchodních podmínek, potvrzením o platbě, upomínkami, smlouvou o postoupení pohledávky, předžalobní upomínkou.7. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, když žalobkyně byla ve věci úspěšná částečně, a to do rozsahu cca 50 % s tím, že ve zbývajícím rozsahu byla neúspěšná a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.10. Soud musel dle zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších novel o soudních poplatcích, rozhodnout o doměření soudního poplatku, neboť soudní poplatek byl uhrazen ve výši 400 Kč, což dle sazebníku soudních poplatků je soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však ve věci vydán nebyl. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodováno rozsudkem, musel soud přistoupit k doměření soudního poplatku až do částky 1.000 Kč.