16 C 41/2025-39 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala vydání shora uvedeného rozsudku s odůvodněním, že dne , datum, účastníci uzavřeli smlouvu o povoleném přečerpání běžného účtu číslo , Anonymizováno, , na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 13.000 Kč, které nebyly účelově nijak vázány. Následně byl Dodatkem o smlouvě kontokorent dvakrát navýšen, a to naposledy dne , datum, na částku 30.000 Kč. Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky žalobkyně pro povolené přečerpání účtu. Tato částka byla sjednaného dne vyčerpána a dle článku I.6 Smlouvy se žalovaný zavázal splácet předmětný úvěr v měsíčních splátkách ve výši 5 % z limitu měsíčně, tedy ve výši 650 Kč. Po zjištění úvěruschopnosti pak u žalovaného byla dána platební kapacita pro úhradu předpokládané splátky. Úrok byl sjednán ve výši 21,9 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplatil řádně a včas, prohlásila žalobkyně úvěr za okamžitě splatný dne , datum, . Ke dni podání žaloby pak pohledávka žalobkyně činila částku ve výši 35.560,79 Kč, sestávající z jistiny ve výši 30.000 Kč, poplatku po splatnosti ve výši 1.650 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 3.865,71 Kč a dlužného úroku z prodlení ve výši 45,08 Kč. Ke dni , datum, pak kapitalizovaný běžný úrok činí částku 4.905,96 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení částku ve výši 661,04 Kč. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném kromě sjednaného úroku také úroky z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák. účinného od , datum, , jejichž výše odpovídá nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a za souhlasu účastníků pak soud postupoval dle ust § 115a o. s. ř., a věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od , datum, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.4. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku účinného od , datum, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.5. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku účinného od , datum, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.6. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od , datum, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.7. Podle ust. § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku účinného od , datum, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.8. Podle ust. § 1802 občanského zákoníku účinného od , datum, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.9. Podle ust. § 1803 občanského zákoníku účinného od , datum, má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období.10. Podle ust. § 1804 občanského zákoníku účinného od , datum, úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina).11. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku účinného od , datum, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku účinného od , datum, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.14. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o povoleném přečerpání běžného účtu číslo , Anonymizováno, , na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 13.000 Kč, které nebyly účelově nijak vázány. Následně byl Dodatkem o smlouvě kontokorent dvakrát navýšen, a to naposledy dne , datum, na částku 30.000 Kč. Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky žalobkyně pro povolené přečerpání účtu. Tato částka byla sjednaného dne vyčerpána a dle článku I.6 Smlouvy se žalovaný zavázal splácet předmětný úvěr v měsíčních splátkách ve výši 5 % z limitu měsíčně, tedy ve výši 650 Kč. Po zjištění úvěruschopnosti pak u žalovaného byla dána platební kapacita pro úhradu předpokládané splátky. Úrok byl sjednán ve výši 21,9 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplatil řádně a včas, prohlásila žalobkyně úvěr za okamžitě splatný dne , datum, . Ke dni podání žaloby pak pohledávka žalobkyně činila částku ve výši 35.560,79 Kč, sestávající z jistiny ve výši 30.000 Kč, poplatku po splatnosti ve výši 1.650 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 3.865,71 Kč a dlužného úroku z prodlení ve výši 45,08 Kč. Ke dni , datum, pak kapitalizovaný běžný úrok činí částku 4.905,96 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení částku ve výši 661,04 Kč. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném kromě sjednaného úroku také úroky z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák. účinného od , datum, , jejichž výše odpovídá nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel.15. Žaloba rovněž koresponduje s předloženými listinnými důkazy, a to smlouvou o úvěru, obchodními podmínkami, odstoupením od smlouvy, výzvami k zaplacení, výpisem z účtu, historickým výpisem, předžalobní výzvou s dokladem o odeslání, sazebníkem poplatků, Obchodními podmínkami žalobkyně, poštovním podacím archem, stavem dlužné jistiny a příslušenství. Lhůta k plnění pak byla určena v délce tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro jiný postup nebyl soudem shledán důvod.16. Náklady řízení pak byly přiznány dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí proto přiznal náklady řízení v plném rozsahu. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1.266 Kč a nákladů právního zastoupení v rozsahu tří úkonů právní pomoci po 500 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších novel, 3 x RP po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, sepis žaloby a jednoduchá výzva k úhradě). Celkem soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 3.444 Kč spolu s 21 % DPH.