16 C 73/2025-25 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se po žalovaném návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky 20.725,14 Kč s příslušenstvím s tím, že dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které se jí žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1.328 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 507 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4.900 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 1.385 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 1.800 Kč. Žalovaný splátky půjčky nehradil řádně a včas, když uhradil celkem na předmětnou půjčku částku ve výši , právnická osoba, Kč, která byla částečně započítána na jistinu, úrok a poplatky spojené s poskytnutím úvěru. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla dne , datum, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek a došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, to bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne , datum, . Dluh žalovaného se skládá se z dlužné jistiny ve výši 9.221,63 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 435,56 Kč, dlužného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4.200 Kč, dlužného poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 1.186,97 Kč a inkasního poplatku ve výši 1.414,29 Kč. Žalobkyně požaduje také zákonný úrok a smluvní z prodlení z jistiny půjčky. Dále žalobkyně požaduje také smluvní pokutu ve výši 4.266,69 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván předžalobní výzvou ze dne , datum, k zaplacení dluhu, ovšem bezvýsledně.2. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byla rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně, s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.4. Z listiny nazvané žádost o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný dne , datum, požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 15.000 Kč, splatný ve 14měsíčních splátkách. V žádosti uvedl, že pracuje u firmy , právnická osoba, , svůj příjem vyčíslil částkou 18.466 Kč, výdaje uvedl ve výši 8.360 Kč5. Z výplatních pásek a pracovní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný pracoval u firmy , právnická osoba, Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do , datum, . Za měsíc , Anonymizováno, , Anonymizováno, měl žalovaný čistou mzdu ve výši 16.769 Kč, za měsíc únor 17.964 Kč a za měsíc , Anonymizováno, 2022 20.666 Kč.6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že dne , datum, žalovaný a právní předchůdkyní žalobkyně, podepsali smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 10.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se smluvním úrokem ve výši 507 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěr ve výši 4.900 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 1.385 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 1.800 Kč zaplatit v 14měsíčních splátkách po 1.328 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti celou poskytnutou částku. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že v případě prodlení žalovaného s jakoukoliv splátkou dle smlouvy vzniká právní předchůdkyni právo na smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.7. Z historii transakcí bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr uhradil částku ve výši , právnická osoba, Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, příloh k těmto smlouvám a potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že , právnická osoba, jako postupník a žalobkyně, jako postupitel uzavřeli dne , datum, písemnou smlouvou o postoupení pohledávek, součástí byla i pohledávka za žalovaným vzniklá z předmětné smlouvy.9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalovanému, ve kterém mu oznámila postoupení předmětné pohledávky.10. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalovanému, ve které ho vyzval k zaplacení všech dlužných částek. Předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .11. Z dalších předložených listin nečinil soud skutková zjištění, neboť skutkový stav rozhodný pro právní hodnocení byl dostatečně prokázán výše uvedenými důkazy.12. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . a žalovaný podepsali dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnut žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč, poskytnuté finanční prostředky žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy a zavázal se je vrátit se smluvním úrokem ve výši 507 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěr ve výši 4.900 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 1.385 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 1.800 Kč., zaplatit v 14 měsíčních splátkách po 1.328 Kč. Žalovaný na dluh uhradil celkem , právnická osoba, Kč. Ve smlouvě byla také sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní byla dne , datum, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek a došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, to bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného, zejména z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr. Žalovaný byl v předmětné době zaměstnán u společnosti , právnická osoba, Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do , datum, . Za měsíc leden 2023 měl žalovaný čistou mzdu ve výši 16.769 Kč, za měsíc únor 17.964 Kč a za měsíc listopad 2022 20.666 Kč. Výdaje žalovaný uvedl ve výši 8.360 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván předžalobní výzvou ze dne , datum, , předanou k poštovní přepravě dne , datum, , k zaplacení dluhu, ovšem bezvýsledně.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, kter