17 C 100/2024-39 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku 2. 6. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 35 594 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 35 594 Kč za dobu od 4. 2. 2023 do 27. 9. 2023 kapitalizovaným částkou ve výši 3 500,80 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 35 594 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, a žalovanou byla dne 29. 1. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, a to tak, že částka ve výši 29 830 Kč byla použita na splacení zůstatku z dříve uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a částka ve výši 30 170 Kč byla vyplacena v hotovosti k rukám žalované, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy a žalovaná se zavázala tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 53 601 Kč vrátit ve 24 měsíčních splátkách po 4 734 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, , postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná na svůj dluh celkem uhradila částku 24 406 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně se tedy domáhá po žalované dlužné jistiny ve výši 35 594 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 60 000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou ve výši 24 406 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 500,80 Kč (tj. ve výši 15 % ročně z částky 35 594 Kč od 4. 2. 2023 do 27. 9. 2023, tedy od data prodlení žalované, když měla celkovou dlužnou částku uhradit do data postoupení pohledávky), a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 35 594 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalované vyzvala k úhradě dlužné částky.2. Žalovaná se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřila.3. Ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalované.4. Ze smlouvy označené jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru“ č. , hodnota, bylo zjištěno, že dne 29. 1. 2021 žalovaná a předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , podepsaly smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 60 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 53 601 Kč, zaplatit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 4 734 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti celou poskytnutou částku.5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 28. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná požádala předchůdkyni žalobkyně o spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč a ke svým poměrům uvedla, že pracuje na plný úvazek u , právnická osoba, ., její čistý měsíční příjem činí 32 829 Kč, další příjem v domácnosti činí 10 000 Kč, běžné měsíční výdaje činí 3 000 Kč na externí splátky, 7 219 Kč na interní splátky a 4 000 Kč na odhadované měsíční výdaje. Příjem žalovaná doložila výplatními páskami za měsíce listopad a prosinec 2020.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , jako postupitel uzavřely dne 21. 9. 2023 písemnou smlouvou o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze č. 1 smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, se nachází v seznamu postoupených pohledávek.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 a podacího lístku, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalované, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, a vyzvala žalovanou k uhrazení dlužných částek. Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 27. 10. 2023.8. Z předžalobní upomínky ze dne 15. 2. 2024 a podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalované, ve které ji vyzval k zaplacení dlužných částek ze smlouvy č. , hodnota, . Předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 15. 2. 20249. Z výše uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná dne 29. 1. 2021 podepsaly smlouvu, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 60 000 Kč a žalovaná se uvedenou částku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 53 601 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 4 734 Kč s tím, že první splátka byla splatná 1 měsíc od uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku ve výši 30 170 Kč a že částka ve výši 29 830 Kč byla použita na splacení dlužné částky z dříve uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, předaným k poštovní přepravě dne 27. 10. 2023. Před podáním žaloby byla žalované odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně ze dne 15. 2. 2024, předanou k poštovní přepravě dne 15. 2. 2024.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a