18 C 37/2025-16 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou u soudu dne 25. 10. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15.264 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky 14.964 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , za dobu od 22. 9. 2023 do 13. 3. 2024 (tj. 174 dní) ve výši 14.964 Kč, včetně poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vozidlem. Žalobkyně žalovaného vyzývala před podáním žaloby k úhradě žalované částky, avšak žalovaný dosud ničeho neuhradil.2. Mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudu je dána podle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Sdělení 123/2002 Sb. m. s.) bydlištěm žalovaného.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.5. Soud dospěl z předložených a vyžádaných listin, a to z výzvu k úhradě příspěvku, sledování zásilek, předžalobní výzvy, poštovního podacího archu, zprávy Městského úřadu v , adresa, , odboru dopravy, k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla Volkswagen Touareg, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , nákladního automobilu s nejvyšší přípustnou hmotností 2 945 kg. V době od 22. 9. 2023 do 13. 3.2024 (tj. celkem 174 dní) ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač k tomu byl vyzván žalobkyní výzvou odeslanou dne 20. 5. 2024. Před podáním žaloby žalobkyně výzvou ze dne 30. 9. 2024 žalovaného o zaplacení opětovně upomínala.6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném do 31. 3. 2024, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.7. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.8. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném do 31. 3. 2024, denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč.9. Podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla nesplnil svou zákonnou povinnost ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., a provozoval shora uvedené vozidlo bez uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. mu tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti, a to ve výši vyplývající z ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 14.964 Kč, sestávající ze 174denních sazeb v částce 86 Kč. Žalobkyně v zákonné lhůtě ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek, odeslala žalovanému výzvu k jeho zaplacení. Vzniklo jí tak, podle ustanovení § 4 odst. 4, 6 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., právo požadovat po žalovaném náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení se splněním svého dluhu, přiznal soud žalobkyni také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí 60denní lhůty uvedené ve výzvě odeslané dne 20. 5. 2024. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a přísluší jí tak plná náhrada nákladů řízení. Náklady v částce 2.252 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Částku 2.252 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.