CS · EN DE FR brzy

7 C 5/2025-43 — Okresní soud v Šumperku

ECLI: ECLI:CZ:OSSU:2025:7.C.5.2025.1
Datum: 2025-03-17
Předmět: o 30.419 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 86 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 87 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§
["smlouva o úvěru""smlouva o zápůjčce"]
O co šlo: o 30.419 Kč s příslušenstvím (["§ 86 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 87 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2)
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Olomouci dne 25. 9. 2024 a doplněným podáním doručeným Okresnímu soudu v Šumperku dne 21. 1. 2025 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 30.149 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 22. 6. 2023 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 18.000 Kč. Peněžní prostředky byly poukázány na bankovní účet žalovaného. Dne 1. 7. 2023 uzavřel žalovaný s žalobkyní žádost o navýšení zápůjčky o 2.000 Kč, které byly žalovanému poukázány na bankovní účet dne 2. 7. 2023. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 4.569 Kč, a to do 22. 7. 2023. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku ve výši 2.210 Kč, kterou byla umořena smluvní pokuta. Žalobkyně pouze obecně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného, k výzvě soudu však výslovně uvedla, že k prověření úvěruschopnosti nebude žádná skutková tvrzení doplňovat. Žalovaná částka se pak skládá z nezaplacené jistiny ve výši 20.000 Kč, poplatku za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 4.569 Kč a účelně vynaložených nákladů na upomínání žalovaného v celkové výši 2.500 Kč. Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému v souladu se smlouvou a v souladu s § 122 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 20.000 Kč za dobu od 23. 7. 2023 do 29. 8. 2024 v částce 8.060 Kč, tato částka byla umořena částečnou úhradou žalovaného, kdy k úhradě zbývá smluvní pokuta ve výši 5.850 Kč. Předmětem žaloby je rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 24.569 Kč od 23. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.2. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 12. 2024, č. j. , spisová značka, vyslovil Okresní soud v Olomouci svou místní nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení věc postoupil Okresnímu soudu v Šumperku jako soudu místně příslušnému.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 22. 6. 2023 mezi žalobkyní a žalovaným. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 18.000 Kč na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit do 22. 7. 2023 včetně poplatku ve výši 3.919 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Sazebník. V čl. 2.3 smlouvy byla ujednána povinnost žalovaného pro případ prodlení zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, zákonný úrok z prodlení a nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši dle Sazebníku s tím, že písemná (listinná) upomínka/výzva k úhradě je zpoplatněna částkou 500 Kč.6. Dodatkem ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, uzavřeným mezi žalobkyní a žalovaným dne 1. 7. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný se dohodli na navýšení zápůjčky ze dne 22. 6. 2023 o 2.000 Kč na celkovou částku 20.000 Kč s tím, že poplatek za navýšení zápůjčky činí 650 Kč, celkem tedy poplatek činí 4.569 Kč. Žalovaný se zavázal shora uvedené částky splatit do 22. 7. 2023.7. Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně bylo prokázáno, že tyto jsou nedílnou součástí smlouvy a vymezují vztahy mezi žalobkyní a žalovaným vzniklé v souvislosti s uzavřením smlouvy.8. Výpisem z běžného účtu bylo prokázáno, že žalobkyně dne 22. 6. 2023 poukázala ze svého účtu částku ve výši 18.000 Kč na účet vedený na osobu žalovaného a dne 2. 7. 2023 částku ve výši 2.000 Kč na účet vedený na osobu žalovaného.9. Z upomínek ze dne 29. 7. 2023, 5. 8. 2023, 12. 8. 2023, 21. 8. 2023 a dne 5. 9. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.10. Výzvou k úhradě před podáním žaloby s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce. Výzva byla podána k odeslání žalovanému dne 1. 8. 2024.11. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobkyně poskytla dne 22. 6. 2023 žalovanému převodem na jeho účet částku ve výši 18.000 Kč a dne 2. 7. 2023 částku ve výši 2.000 Kč. Žalovaný na poskytnuté plnění žalobkyni uhradil částku ve výši 2.210 Kč. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby marně vyzývala k úhradě dosud nesplacené částky prostřednictvím právního zástupce.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne , spisová značka, mimo jiné uvedl, že „…již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad)… Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit ji
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.