9 C 191/2024-30 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši , částka, . Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu a prostřednictvím bankovního účtu. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v jedné splátce společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, ke 30. dni od čerpání úvěru. Žalovaný si zvolil též službu Klidné spaní za poplatek , částka, , službu , Anonymizováno, za poplatek , částka, a službu SMS servis za , částka, . Žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho, žalobkyně proto v souladu s obchodními podmínkami požaduje též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru za dobu od , datum, do , datum, ve výši 1 128,40. Žalovaný žalobkyni dvakrát požádal o prodloužení splatnosti úvěru o 21 dní, splatnost proto nastala až , datum, . Před podáním žaloby, dne , datum, , žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě celé dlužné částky, žalovaný ovšem neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z fotografie občanského průkazu bylo zjištěno, že žalobkyně měla k dispozici pro ověření totožnosti žalovaného fotografii jeho občanského průkazu.5. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela ze zjištění, že žalovaný nemá výdaje na půjčky, za bydlení vynaloží , částka, , žije v domácnosti o třech členech, z nichž výdělečně činní jsou dva, další nezbytné výdaje jsou uvedeny ve výši , částka, a ostatní nezbytné výdaje , částka, . Žalovaný uvedl výši příjmu , částka, , výše ověřitelného příjmu byla , částka, . Rezerva pro výdaje byla uvedena částkou , částka, . Disponibilní příjem při minimálních výdajích , částka, byl vypočten na částku , částka, .6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným tuto smlouvu podepsali distančním způsobem dne , datum, . Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalovanému poskytnout úvěr , částka, převodem na jeho účet a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v jedné splátce ke 30. dni od čerpání úvěru společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Žalovaný si dále zvolil službu , Anonymizováno, za poplatek , částka, , službu Klidné spaní za poplatek , částka, a službu Informační SMS servis za , částka, .7. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, zaslala částku ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, .8. Ze sdělení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný a na tento účet byla dne , datum, zaslána částka , částka, .9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě částky , částka, a tato výzva byla dne , datum, předána k poštovní přepravě.10. Z dalších předložených listin soud nečinil skutková zjištění, neboť skutkový stav rozhodný pro právní hodnocení byl dostatečně prokázán výše uvedenými důkazy.11. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný distančním způsobem podepsali dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout na žádost žalovaného částku , částka, a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v jedné splátce ke 30. dni od vyplacení úvěru spolu s poplatkem, který při vyčerpání celé částky činil , částka, , poplatkem za službu Presto ve výši , částka, , poplatkem za službu Klidné spaní ve výši , částka, a poplatkem za Informační SMS servis , částka, . Smlouva byla uzavřena elektronicky. Při uzavření smlouvy měla žalobkyně k dispozici fotokopii občanského průkazu žalovaného. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost tak, že pracovala s ověřeným čistým měsíčním příjmem žalovaného ve výši , částka, a s minimálními výdaji , částka, za situace, kdy žalovaný žije v domácnosti s dalšími dvěma členy, z nichž jeden není výdělečně činný. Žalobkyně pak vypočetla žalovanému disponibilní příjem na částku , částka, , když ponechala rezervu , částka, . Z těchto údajů žalobkyně usoudila, že žalovaný bude schopen poskytnutou částku uhradit. Žalobkyně dne , datum, zaslala částku , částka, na účet žalovaného, žalovaný na poskytnuté plnění neuhradil ničeho. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky , částka, výzvou zaslanou právním zástupcem žalobkyně dne , datum, .12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne , datum, sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. , spisová značka, : „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotře