9 C 283/2024-27 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím, z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu s úrokem ve výši , částka, a poplatkem ve výši , částka, vrátit v 12 měsíčních splátkách po , částka, . Za dobu trvání úvěru ovšem žalovaný uhradil pouze částku ve výši , částka, . Pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, na žalobkyni jako nového věřitele. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne , datum, . Žalovaný na svůj dluh uhradil částku , částka, . Žalobkyně po žalovaném požaduje vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného ve výši , částka, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši , částka, a částkou zaplacenou žalovaným ve výši , částka, . Dále žalobkyně po žalovaném požaduje zákonný úrok z prodlení od , datum, . Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalovaný se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřil.3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že dne , datum, žalovaný a , Anonymizováno, ., IČ: , IČO, , podepsali smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku , částka, a žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu s úrokem ve výši , částka, a poplatkem ve výši , částka, vrátit v 12 měsíčních splátkách po , částka, . Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že částku ve výši , částka, v hotovosti v den podpisu smlouvy převzal.5. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na spotřebitelský úvěr částku , částka, .6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že pracuje ve společnosti TDK electronics s čistým měsíčním příjmem ve výši , částka, ; výdaje žalovaný vyčíslil částkou , částka, .7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., IČ: , IČO, jako postupitel uzavřely dne , datum, písemnou smlouvu o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o úvěru specifikovaných v příloze č. , hodnota, smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, se nachází v seznamu postoupených pohledávek.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalovanému, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky. Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne , datum, .9. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalovanému, ve které ho vyzval k zaplacení všech dlužných částek. Předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .10. Z výše uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, ., IČ: , IČO, , a žalovaný dne , datum, podepsali smlouvu č. , hodnota, , na základě které předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši , částka, . Žalovaný svým podpisem smlouvy potvrdil, že tuto částku v den podpisu smlouvy v hotovosti přijal. Žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši , částka, a poplatkem ve výši , částka, v 12 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný za dobu trvání smlouvy uhradil celkem , částka, . Pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky dopisem ze dne , datum, . Před podáním žaloby byla žalovanému dne , datum, odeslána výzva k zaplacení.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Žalobkyně v žalobním návrhu uváděla, že žalovanou částku požaduje z titulu bezdůvodného obohacení, což není skutkové tvrzení, ale právní hodnocení. Obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu přitom žalobkyně věnovala skutkovým tvrzením ohledně uzavřené smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, jednotlivým nárokům ze smlouvy, splatnosti pohledávky a dalším tvrzením ohledně uskutečněného právního jednání mezi stranami, aniž by žalobkyně uvedla skutková tvrzení, z kterých dovozuje její nárok na vydání bezdůvodné obohacení.17. S ohledem na nedostatečná skutková tvrzení soud nemohl věc podřadit pod jednotlivá ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Soud je pak toho názoru, že pokud je možné právní jednání mezi stranami podřadit pod ustanovení občanského zákoníků upravující smluvní jednání mezi stranami, nemůže bez dalšího na řešenou věc aplikovat ustanovení o bezdůvodném obohacení, a to jen na základě skutečnosti, že žalobkyně v návrhu uvedla, že požadovaná částka představuje bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného. Soud se proto zabýval tvrzenými skutečnostmi ohledně smlouvy uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným a dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce v režimu zákona o spotřebitelském úvěru. K tomuto právnímu jednání se ostatně vztahovala veškerá tvrzení žalobkyně uvedená v návr