9 C 303/2024-23 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14.048 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o zápůjčce. Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek žalobkyně , Anonymizováno, . Totožnost žalovaného byla ověřena zasláním ověřovacího poplatku. Na základě smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.275 Kč. Zápůjčka společně s poplatkem byla splatná dne , datum, . , adresa, .000 Kč byla zaslána dne , datum, na číslo účtu uvedené žalovaným v smlouvě o zápůjčce. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, když neplatil řádně a včas a na zápůjčku uhradil pouze částku ve výši 1.607 Kč. Žalobkyně po žalovaném dále požaduje částku 2.500 Kč za účelně vynaložené náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, a to za písemné upomínky ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Žalobkyně po žalovaném dále požaduje částku 1.773 Kč jako smluvní pokutu. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce dne , datum, k uhrazení celé dlužné částky, žalovaný ovšem ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný podepsali prostřednictvím elektronické komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 10.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.275 Kč, a to nejpozději do , datum, . Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky společnosti , Jméno žalobkyně, . a sazebník. V čl. 2. 3. smlouvy o zápůjčce bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného se splněním závazků dle této smlouvy se žalovaný zavazuje uhradit žalobkyni smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky a dále dle toho článku byl poplatek za písemnou upomínku k úhradě stanoven na 500 Kč.5. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že na účet žalobkyně byla dne , datum, přijata platba ve výši 1 Kč z účtu č. , č. účtu, , tento účet byl veden na jméno žalovaného. Žalobkyně následně na tento účet zaslala dne , datum, částku ve výši 10.000 Kč.6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, byl veden na jméno žalovaného.7. Z upomínek ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , soud zjistil, že žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala k zaplacení dlužné částky.8. Z předžalobní výzvy a podacího archu soud zjistil, že před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k uhrazení celé dlužné částky a tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .9. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne , datum, žalovaný s žalobkyní podepsali při použití elektronických prostředků smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 10.000 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena zasláním verifikačního poplatku. Žalobkyně částku ve výši 10.000 Kč zaslala dne , datum, na bankovní účet žalovaného. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit zápůjčku nejpozději do , datum, , společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.275 Kč. Žalovaný ovšem uhradil pouze částku ve výši 1.607 Kč. Strany si dále ujednaly oprávnění žalobkyně účtovat si účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním v minimální výši 500 Kč za odeslanou písemnou upomínku a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smluvní pokuta byla žalobcem vyčíslena na částku 1.773 Kč. Dále žalobkyně po žalovaném požaduje na nákladech spojených s upomínáním částku 2.500 Kč za 5 odeslaných upomínek. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně k úhradě žalovaného nároku, dále již ovšem ničeho neuhradil.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, mimo jiné uvedl, že „…již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad)… Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleolo