16 C 36/2023-12 — Okresní soud ve Svitavách

Manželé se společným návrhem v souladu s ustanovením § 384 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), domáhali rozvodu manželství. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že manželství bylo uzavřeno dne 24. 9. 1983 v [obec] (oddací list ze dne 27. 9. 1983). Poslední společné bydliště měli manželé ve [obec]. Mezi manželi došlo k citovému odcizení, již dva roky spolu nežijí manželským způsobem života. Žádný z účastníků nemá zájem na dalším trvání manželství (shodná tvrzení účastníků). Děti, které se z manželství narodily, jsou již zletilé. Účastníci spolu uzavřeli dohodu o zúžení rozsahu společného jmění formou notářského zápisu, avšak tato dohoda dle svého textu nezakládá oddělený majetkový režim a nelze z ní postavit najisto, zda zahrnovala veškeré jmění manželů ke dni jejího uzavření (dohoda ze dne 25. 8. 2021). Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Odst. 2 a 3 téhož paragrafu pak stanoví překážky rozvodu manželství. V dané věci soud uzavřel, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, což bylo zřejmé z výpovědí účastníků. Příčinou rozvratu je citové odcizení manželů. Překážky rozvodu manželství nebyly zjištěny Soud proto návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 23 z. ř. s., podle kterého v řízení o rozvod manželství nemají účastníci zásadně právo na náhradu nákladů řízení. Důvody pro výjimečné přiznání práva na náhradu nákladů řízení některému z účastníků nebyly naplněny.