15 C 148/2024-20 — Okresní soud ve Svitavách

1. Dne 18. 9. 2024 podal manžel návrh na rozvod manželství s tím, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželství trvá od roku 1995, manželé spolu nežijí od srpna 2019, intimně se nestýkají od září 2012. Manželství neplní žádnou ze svých funkcí, stalo se pouze formálním svazkem a manžel nemá zájem na obnovení společného soužití. Z manželství se narodilo sedm dětí, z nichž jsou nezletilí pouze syn , jméno FO, , nar. , datum, a dcera , jméno FO, , nar. , datum, .2. Při jednání dne 12. 12. 2024 manžel setrval na podaném návrhu na rozvod manželství, manželka však s návrhem nesouhlasila. Manžel uvedl, že neexistuje nic, na čem by se s manželkou shodnul, jeho rozhodnutí k rozvodu manželství zrálo více jak 10 let a dospěl k němu až po různých snahách manželství zachránit.3. Z oddacího listu vzal soud za prokázané, že manželství bylo uzavřeno dne 11. listopadu 1995 před Městským úřadem v , adresa, . U obou manželů se jednalo o manželství první.4. Z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 16. 10. 2024, č.j. 0 Nc 449/2024-36 soud zjistil že byla schválena dohoda manželů – rodičů nezletilých , jméno FO, a , jméno FO, , podle níž se nezletilé děti účastníků , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, , pro dobu za trvání manželství a pro dobu po rozvodu svěřují do péče matky, a otec se zavázal s účinností od 1. 11. 2024 a dále s účinností od právní moci výroku o rozvodu manželství platit pro nezletilého , jméno FO, výživné ve výši 4 500 Kč měsíčně a pro nezletilou , jméno FO, výživné ve výši 3 500 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne 12. 11. 2024.5. Z účastnické výpovědi manžela soud zjistil, že má vysokoškolské vzdělání a je osobou samostatně výdělečně činnou. Manželství bylo uzavřeno zhruba po roční známosti, v letech 2006 až 2007 se začaly objevovat první problémy, vážnější problémy nastaly okolo roku 2012. Tehdy došlo k ukončení intimního soužití ze strany manželky, manželé spolu až na výjimky přestali chodit do společnosti. Manžel se snažil vztah obnovit, navrhoval návštěvu psychoterapeuta, manželka to však odmítala, chodil tam sám. Krize se postupně prohlubovala, v létě 2019 se manžel odstěhoval ze společné domácnosti, snažil se však docházet za dětmi. V roce 2020 se definitivně rozhodl pro rozvod manželství, žádost o rozvod zaslal pouze manželce, a to v lednu 2021, snažil se i o uzavření majetkové dohody, manželka tomu však brání. Následně v létě 2021 si manžel našel přítelkyni. V roce 2022 manželé navštívili , tituly před jménem, , jméno FO, v , adresa, , nicméně to bylo bez efektu, manžel se snažil docílit rozvodu, manželka zachránit vztah. Možnost obnovení manželství z pohledu manžela neexistuje a on o ni ani nestojí.6. Z účastnické výpovědi manželky soud zjistil, že má vysokoškolské vzdělání, pracuje jako ředitelka v mateřské škole. Úplně první problémy se v manželství objevily již v roce 1997, kdy se manžel chtěl přestěhovat do rodinného domu ke své matce, s čímž manželka nesouhlasila. Nakonec se tam přestěhovali. Intimní soužití manželé ukončili v roce 2012, v roce 2013 se manžel přestěhoval o patro níž do jiného pokoje a v roce 2019 se odstěhoval úplně. Manžel začal docházet na psychoterapii, kde mu poradili, aby se začal více věnovat svým koníčkům, což manžele ještě více odcizilo. Manželé se nepotkali v období, kdy chtěli problémy řešit. Manželka chtěla, aby manžel utlumil kariéru ve prospěch rodiny. Od doby, co manžel podal návrh na rozvod manželství, je komunikace mezi manželi minimální. Manželka o obnovu manželství stojí, s manželem uzavřeli církevní sňatek a kdyby se manželka chtěla rozvést, udělala by to již před deseti lety. Děti tuto situaci vnímají citlivě a ona jim nemůže říct, že to vzdala bez boje. Kvůli obnově manželství manželka překonala blok a začala jezdit za , tituly před jménem, , jméno FO, , kde jsou manželé schopni komunikovat, je však pravdou, že tam každý jezdili s jiným cílem. Do současné doby byli manželé schopni společně trávit dovolené a svátky.7. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění pozdějších předpisů, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.8. Dle ustanovení § 755 odst. 2 písm. a) o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo viz písm. b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.9. Po posouzení všech v řízení provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:10. Manželství účastníků trvá 29 let, manželé se 12 let intimně nestýkají a de facto 10 let nežijí ve společné domácnosti, zcela jistě tak nežijí od roku 2019, kdy se manžel odstěhoval. Z manželství se narodilo sedm dětí, dvě jsou dosud nezletilé, o úpravě rodičovské odpovědnosti k těmto dětem za trvání manželství a pro dobu po rozvodu a určení výživného bylo pravomocně rozhodnuto. Manžel považuje manželství za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a nemá zájem na trvání manželství, zájem o obnovení manželského soužití striktně odmítl a nelze jej tedy očekávat. Podle výpovědi manželů lze za hlavní příčinu rozvratu jejich manželství považovat vzájemné odcizení, které vyústilo k ukončení intimního soužití a následně i ukončení soužití ve společné domácnosti. Přestože manželka s rozvodem nesouhlasí, má soud za to, že soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a nelze očekávat jeho obnovení, zejména proto, že zde není oboustranná vůle obnovení manželství dosáhnout a těžko lze jednoho z manželů k tomuto kroku nutit. Jelikož soud neshledal důvody, které by ve smyslu ustanovení § 755 odst. 2 o. z. svědčily pro zachování manželství, rozhodl dle ustanovení § 755 odst. 1 o. z. o tom, že se manželství účastníků rozvádí.11. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 23 z. ř. s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.