ECLI: ECLI:CZ:OSSY:2024:6.C.164.2023.1 Datum: 2024-02-06 Předmět: o zaplacení 8 930 € s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 115a z. č. null/null Sb.", "§ 536 z. č. null/null Sb.", "§ 537 z. č. null/null Sb.", "§ 345 z. č. null/null Sb.", "§ 346 z. č. null/null Sb.", "§ 365 z. č. null/null Sb.", "§ 367 z. č. null/null S ["smlouva kupní""smlouva o dílo"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 8 930 € s příslušenstvím. Aplikuje: § 115a (null/null Sb.), § 536 (null/null Sb.), § 537 (null/null Sb.), § 345 (null/null Sb.).
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 7. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 8 930 €, kterou žalovanému zaplatil jako zálohu na dodání a montáž technického vybavení snímače vlhkosti FSV s příslušenstvím, o čemž účastníci uzavřeli smlouvu o dílo. Montáž a dodávka měla být provedena v provozovně žalobkyně ve , adresa, , proto je ve věci příslušný Okresní soud ve Svitavách. Žalovaný svůj závazek po řadě urgencí dosud nesplnil. Žalobkyně odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovaného k úhradě zaplacené zálohy a upozornila ho na riziko vzniku soudního sporu.2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.3. Na základě cenové nabídky ze strany žalovaného zaslané žalobkyni dne 26. 8. 2019 byla mezi stranami uzavřena smlouva o dílo, na jejímž základě byl žalovaný povinen dodat žalobkyni 2 ks snímače vlhkosti FSV s příslušenstvím a provést jejich montáž v ceně 4 945 € za kus. Žalobkyně zaplatila dne 7. 11. 2019 zálohovou fakturu vystavenou žalovaným č. 008/31119/2019 v celkové výši 8 930 € s tím, že termín dodání byl určen žalovaným do 16. 11. 2019. Dopisem ze dne 28. 3. 2023 žalobkyně odstoupila od smlouvy, neboť přes opakované urgence nedošlo k dodání díla. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 18. 4. 2023.4. Vzhledem k tomu, že se v dané věci jedná o spor s cizím prvkem, neboť žalovaný má sídlo na , Anonymizováno, , postupoval soud při určení příslušnosti soudu podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 z 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle článku 7 tohoto nařízení může být osoba, která má bydliště v některém členském státě žalována v jiném členském státě, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nárok ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro případ poskytování služeb je místem plnění zmíněného závazku místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Ve smyslu tohoto nařízení je tedy Okresní soud ve Svitavách místně i věcně příslušným k projednání dané věci, neboť místo plnění dle smlouvy bylo v provozovně žalobkyně ve , adresa, .5. Rozhodné právo soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Jelikož účastníci nezvolili právo, kterým se jejich závazkový vztah bude řídit, postupoval soud podle článku 4 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení a dovodil, že právo rozhodné pro danou smlouvu je právo země, v níž má poskytovatel služby /prodávající obvyklé bydliště. Pro stanovení rozdílu mezi kupní smlouvou a smlouvou o poskytování služeb uvedenou v odst. b) soud odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora ve věci Car Trim GmbH v. KeySafety Systems Srl. sp. zn. C-381/08, který upřesňuje použití pojmů prodej zboží a poskytování služeb uvedených v článku 5 bod 1 odst. a) a b) nařízení č. 44/2001. Toto rozhodnutí uvádí, že článek 5 bod 1 písm. b) Nařízení 44/2001 musí být vykládán v tom smyslu, že smlouvy, jejichž předmětem je dodání zboží, které má být vyrobeno nebo zhotoveno, musí být kvalifikovány jako „prodej zboží“ ve smyslu čl. 5 bodu 1 písm. b) první odrážky tohoto nařízení, i když kupující stanovil určité podmínky ohledně pořízení, zpracování a dodání zboží, aniž by poskytl materiály pro jeho výrobu nebo zhotovení, a dodavatel je odpovědný za kvalitu a soulad zboží se smlouvou. Z výše uvedeného vyplývá, že smlouva o dílo upravená jak v českém, tak i slovenském právu, bude ve smyslu Nařízení č. 1215/2012 (Brusel I.) i nařízení 593/2008 (Řím I.) považována za smlouvu kupní. Jelikož nařízení 593/2008 odkazuje na právo země, v níž má prodávající obvyklé bydliště, bude soud řešit závazkový vztah mezi účastníky podle slovenského obchodního zákoníku č. 513/1991 Zb. z. (dále jen slovenského obchodního zákoníku), a to podle ustanovení týkajících se smlouvy o dílo.6. Podle § 536 odst. 1 slovenského obchodního zákoníku se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel k provedení díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dílem se podle odstavce 2 rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení (odst. 3). Podle § 537 odst. 1 obchodního zákoníku je zhotovitel povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla.7. Podle § 345 odst. 1 slovenského obchodního zákoníku znamená-li prodlení dlužníka nebo věřitele podstatné porušení jeho smluvní povinnosti, je druhá strana oprávněna od smlouvy odstoupit, jestliže to oznámí straně v prodlení bez zbytečného odkladu poté, kdy se o tomto porušení dověděla. Pro účely tohoto zákona je porušení smlouvy podstatné, jestliže strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy nebo v té době bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplynul z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy. V pochybnostech se má za to, že porušení smlouvy není podstatné. Podle § 346 odst. 1 obchodního zákoníku, znamená-li prodlení dlužníka nebo věřitele nepodstatné porušení smluvní povinnosti, může druhá strana odstoupit od smlouvy v případě, že strana, která je v prodlení, nesplní svou povinnosti ani v dodatečně přiměřené lhůtě, která jí k tomu byla poskytnuta.8. Podle § 365 odst. 1 slovenského obchodního zákoníku je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Podle § 367 obchodního zákoníku je věřitel oprávněný při prodlení dlužníka požadovat od něho náhradu škody podle § 373 a násl. Odstoupit od smlouvy je oprávněn v případech, které stanoví zákon nebo smlouva.9. Mezi účastníky byla v listopadu 2019 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo dodání 2 kusů snímačů vlhkosti FSV s příslušenstvím a provedení jejich montáže. K realizaci se žalovaný zavázal do 16. 11. 2019. Žalobkyně na základě zálohové faktury vystavené žalovaným zaplatila dne 7. 11. 2019 zálohu ve výši 8 930 €. Žalovaný byl s provedením díla v prodlení, s realizací nezačal a žalobkyně proto od smlouvy dne 28. 3. 2023 odstoupila. Po právní stránce je nutno tento spor posoudit podle ustanovení o smlouvě o dílo podle § 536 odst. 1 slovenského obchodního zákoníku. Prodlení dlužníka s provedením díla je nutno považovat za podstatné porušení smluvní povinnosti, kdy žalobkyně měla právo na odstoupení od smlouvy a na vrácení již uhrazené zálohy. I úroky z prodlení je nutno posoudit podle slovenských právních předpisů. Nárok žalobce na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 369 odst. 2 a § 369a slovenského obchodního zákoníku a od 29. 4. 2023 činí 10,5% ročně.10. Soud tedy zavázal žalovaného, aby žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatil částku 8 930 € se zákonnými úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. Soud přiznal žalobkyni i částku 1 200 Kč, na kterou má ve smyslu ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok. Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. Žalobkyně řádně uplatnila pohledávku u českých soudů, vzniklo jí tedy právo na náklady ve výši 1 200 Kč. V části požadovaných úroků z prodlení byla žaloba zamítnuta.11. Ve sporu byla žalobkyně úspěšná (neúspěch co do části úroku z prodlení soud nepovažuje za zásadní) a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Žalobkyni byla přiznána náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 596 Kč. Další náklady žalobkyně nepožadovala. Tyto náklady řízení jsou splatné do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.12. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.