6 C 319/2023-70 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 7. 12. 2023 domáhá po žalovaném zaplacení celkové částky 21 204 Kč s příslušenstvím jako příspěvku za nepojištěná vozidla ve vlastnictví žalovaného za 3 různá časová období. Všechna níže uvedená vozidla byla vedena jako provozovaná, avšak nebyla pojištěna podle zákona č. 168/1999 Sb. V tomto případě má žalobkyně nárok na úhradu příspěvku za dobu, po kterou byla vozidla provozována v rozporu se zákonem. Výše denní sazby příspěvku podle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí pro vozidla s objemem válců do 1 000 cm³ částku 30 Kč na den, pro vozidla s objemem válců nad 1 000 cm³ do 1 350 cm³ částku 35 Kč na den, pro vozidla s objemem válců nad 1350 cm³ do 1850 cm³ částku 47 Kč na den a pro vozidla s objemem válců nad 1850 cm³ do 2500 cm³ částku 65 Kč na den. Dále žalobkyně požaduje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 2a výše uvedené vyhlášky, tedy 3 x 300 Kč, celkem 900 Kč. Předmětem žaloby jsou následující vozidla a částky:- vozidlo RGZ , Anonymizováno, které nebylo pojištěno v období od 11. 6. 2022 do 1. 9. 2022 po dobu 83 dní po 47 Kč/den, požadováno 3 901 Kč + 300 Kč příspěvek spojený s uplatněním práva, splatnost nastala dne 30. 5. 2023- vozidlo RGZ , Anonymizováno, , které nebylo pojištěno v období od 16. 2. 2019 do 19. 10. 2019 po dobu 246 dní po 47 Kč/den, požadováno 11 562 Kč + 300 Kč příspěvek spojený s uplatněním práva, splatnost nastala dne 11. 7. 2023- vozidlo RGZ , Anonymizováno, , které nebylo pojištěno v období od 3. 12. 2020 do 15. 3. 2021 po dobu 103 dní po 47 Kč/den, požadováno 4 841 Kč + 300 Kč příspěvek spojený s uplatněním práva, splatnost nastala dne 11. 7. 20232. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.3. Z předložené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16. 3. 2023 zaslané žalobkyní žalovanému vyplývá, že vozidlo RZ , SPZ, s objemem válců nad 1 350 cm³ do 1850 cm³ bylo pojištěno v období od 7. 11. 2021 do 10. 6. 2022 u , Anonymizováno, , jako vlastník a provozovatel je dle registru uveden žalovaný od 3. 6. 2022. Od 11. 6. 2022 do 1. 9. 2022 po dobu 83dní nebylo vozidlo pojištěno. Celková dlužná částka tak činí 3 901 Kč a 300 Kč na nákladech na uplatnění, celkem 4 201 Kč.4. Z předložené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 27. 4. 2023 zaslané žalobkyní žalovanému vyplývá, že vozidlo RZ , SPZ, s objemem válců nad 1 350 cm³ do 1850 cm³ bylo pojištěno v období od 17. 9. 2018 do 15. 2. 2019 u , Anonymizováno, jako vlastník a provozovatel je dle registru uveden žalovaný od 2. 3. 2018. O převodu vlastnického práva k tomuto automobilu se žalobkyně dozvěděla na základě sdělení předchozího vlastníka ze dne 11. 4. 2023. Od 316. 2. 2019 do 19. 10. 2019 po dobu 246 dní nebylo vozidlo pojištěno. Celková dlužná částka tak činí 11 562 Kč a 300 Kč na nákladech na uplatnění, celkem 11 862 Kč. Od 20. 10. 2019 do 2. 12. 2020 bylo vozidlo pojištěno u , Anonymizováno5. Z předložené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 27. 4. 2023 zaslané žalobkyní žalovanému vyplývá, že totéž vozidlo RZ , SPZ, nebylo pojištěno od 3. 12. 2020 do 15. 3. 2021 po dobu 103 dní. Celková dlužná částka tak činí 4 841 Kč a 300 Kč na nákladech na uplatnění, celkem 5 141 Kč.6. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor vyplývající ze zákona č. 168/1999 Sb. a to z ustanovení § 4 téhož zákona ve znění účinném od 1. 1. 2018, podle kterého, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 1 odst. 2 zákona může na pozemních komunikacích provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Výše denní sazby příspěvku je stanovena vyhláškou č. 205/1999 Sb.7. Žalobkyní požadovaná pohledávka představuje nárok vyplývající ze shora citovaného zákona v jeho znění platném v době vzniku žalobou uplatněného nároku. Povinnost platit příspěvek za nepojištěné vozidlo ukládá zákon společně a nerozdílně vlastníku a provozovateli vozidla. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má podle § 4 odst. 2 za to, že osoba zapsaná jako vlastník v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a že osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Ve sporu tudíž bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že k vozidlům bylo uzavřeno pojištění odpovědnosti i za shora uvedená období, popřípadě že dlužný příspěvek nebyl povinen platit či ho již zaplatil. Pokud žalovaný nedokládá a ani nenabízí důkazy, které by byly způsobilé prokázat, že v dobém období bylo k vozidlům uzavřeno tzv. povinné ručení, a ani to, že na základě zaslané výzvy dlužný příspěvek zaplatil, pak soud shledal podanou žalobu po právu. Dále zažalovanou pohledávku tvoří náklady za její uplatnění ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a její výši pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Na základě výše uvedeného soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku 21 204 Kč s příslušenstvím zaplatit. Bylo prokázáno, že žalovaný byl v daném období provozovatelem daných automobilů, které nebyly pojištěny dle zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a tvrzení dokládaná žalobkyní nevyvrátil.9. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 849 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 21 204 Kč částku 1 061 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 212 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 212 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).10. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila.11. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 061 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 513 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).