7 C 172/2024-60 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 106 097,02 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv o spotřebitelských úvěrech uzavřených mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, . Jednalo se o úvěr ze dne 7. 1. 2020 pod číslem , číslo smlouvy, ve výši 23 000 Kč, na který se žalovaná zavázala zaplatit celkem 48 840 Kč, dle žaloby zaplatila celkem 17 459,63 Kč a dále o úvěr ze dne 6. 4. 2020 pod číslem , číslo smlouvy, ve výši 34 000 Kč, na který se žalovaná zavázala zaplatit celkem částku ve výši 81 764 Kč, dle žaloby na uvedený úvěr uhradila 4 059,37 Kč. Pohledávky ze shora uvedených smluv byly na žalobkyni postoupeny Smlouvou o postoupení pohledávek, která byla uzavřena dne 14. 12. 2022 s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno doporučeným dopisem. Po postoupení pohledávek žalovaná dle žaloby na uvedené úvěry nic neuhradila. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smluv právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žadatele tím, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznických karet a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí úvěru a nájemní smlouva. Žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 30 7354,37 Kč a 75 361,65 Kč s příslušenstvím blíže specifikovaným v žalobě.2. Soud usnesením ze dne 10. 10. 2024 vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení obsazená v žalobě o skutečnosti prokazující, že řádně před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného (soud z důvodu stručnosti na citované usnesení čj. 7 C 172/2024-42 odkazuje). Zároveň byla žalobkyně poučena dle ustanovení § 118a o. s. ř.3. Žalobkyně žalobu doplnila podáním ze dne 30. 10. 2024, uvedla, že právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované zkoumala, zjištění informace zaznamenala do zákaznických karet. Dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, ani žalobkyně, nemá k dispozici kopie dokladů od žalované. Uchazeči o úvěry doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smluv. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná svým podpisem na zákaznické kartě ze dne 3. 4. 2020 a ze dne 6. 1. 2020 potvrdila úplnost a pravdivost veškerých údajů.4. Žalovaná se k jednání nařízenému na den 3. 12. 2024 nedostavila. Za žalobkyni se k jednání dostavil její právní zástupce. Právní zástupce odkázal na žalobu a předložené listiny, navrhl, aby soud podané žalobě vyhověl.5. Ze zákaznických karet – žádostí o spotřebitelský úvěr soud zjistil následující: při žádosti o úvěr žalovaná dne 6. 1. 2020 uvedla, že má učňovské vzdělání, rodinný stav nevyplnila, za účel úvěru uvedla neočekávané výdaje, uvedla to, že má 1 vyživovací povinnost, je na mateřské dovolené, její čistý příjem činí 7 096 Kč, ostatní příjem 10 000 Kč, výdaje uvedla ve výši 2 500 Kč, interní splátky ve výši 1 230 Kč. Z ověřených dokumentů uvedla, že předložila dva výpisy z bankovního účtu za měsíc listopad a prosinec 2019. V zákaznické kartě ze dne 3. 4. 2020, tedy za tři měsíce od čerpání prvního úvěru, žalovaná uvedla, že má středoškolské vzdělání, je svobodná, úvěr čerpá na neočekávané výdaje, je na mateřské dovolené, pobírá příjem ve výši 10 185 Kč, další čistý příjem domácnosti uvedla ve výši 64 815 Kč, celkový příjem tedy ve výši 75 000 Kč. Uvedla, že má další zápůjčku u jiné společnosti, z výdajů uvedla splátky ve výši 1 050 Kč a interní splátky ve výši 2 035 Kč a odhadované měsíční výdaje 1 000 Kč. Z ověřených dokumentů předložila dva výpisy z bankovního účtu za měsíce leden a únor 2020.6. Z úvěrové smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 7. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 23 000 Kč, na tento se zavázala zaplatit poplatek ve výši 22 744 Kč a na doplňkovém pojištění se zavázala zaplatit 3 096 Kč, celkem se zavázala zaplatit 48 840 Kč. Roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 11 123 %. Součástí smlouvy účastníci učinili i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.7. Z úvěrové smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 6. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 34 000 Kč, na tento se zavázala zaplatit poplatek ve výši 47 764 Kč, celkem se zavázala zaplatit 81 764 Kč. Roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 9 990 %. Součástí smlouvy účastníci učinili i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, a žalobkyní ze dne 14. 12. 2022, s účinností ke dne 16. 12. 2022, z přílohy k uvedené smlouvě a z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovanou ze shora uvedených smluv byly postoupeny na současnou žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dne 16. 12. 2022.9. Z výzvy předcházející žalobě ze dne 9. 3. 2023 zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky 120 364,35 Kč s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky nejpozději do 24. 3. 2023 bude pohledávka vymáhána soudní cestou.10. Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 86 odst. 1,2 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob potažmo společnosti jako celku způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti, povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.13. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 1992/2024 ze dne 18. 9. 2024 dospěl k závěru, že právo věřitele z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru (při porušení povinnosti věřitele zachovat odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného), posuzované podle zákona č. 145/2010 Sb., požadovat po dlužníku, který se na jeho úkor bezdůvodně obohatil, se použije obecná úprava bezdůvodného obohacení v § 2991 a násl. o. z. a obecná úprava času plnění v § 1958 odst. 2 o. z. Pokud tedy výzva k plnění obsahuje skutkové vymezení dluhu a jeho výši a výzvu k jeho zaplacení, pak při prodlení s plněním závazku vznikne i nárok na úroky z prodlení, a to i v případě, že je tato výzva součástí úkonu zesplatnění podle neplatné smlouvy.15. Je věcí žalobkyně, jakým způsobem ke zkoumání úvěruschopnosti přistoupí, pokud však je konkrétní věc předložena soudu, je to soud, který přezkoumává, zda žalobkyně dostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost či nikoli. K takovému přezkumu žalobkyně musí nabídnout nejen tvrzení ale i důkazy o řádném splnění této své povinnosti (břemeno tvrzení a břemeno důkazní stíhá žalobkyni). Je pak na