9 C 227/2024-82 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 7. 2024 domáhala po žalované zaplacení 16 280 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastnicemi dne 28. 11. 2023. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč v sjednaných měsíčních splátkách. Ve smlouvě byly sjednány rovněž další poplatky, konkrétně poplatek za expres výplatu úvěru ve výši 199 Kč, poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně a poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně. Současně byla žalovaná v rámci druhé až osmé splátky povinna uhradit úrok ve výši 490 Kč. Žalovaná si v průběhu trvání smluvního vztahu účastnic v jednom případě prodloužila splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc prostřednictvím služby tzv. korunového odkladu, tedy uhrazením částky 1 Kč. Tato služba byla zpoplatněna poplatkem ve výši 990 Kč. Žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr včetně příslušenství řádně a včas. Celkem na svůj dluh ze smlouvy uhradila pouze 1 Kč, a to dne 11. 1. 2024. Žalobkyně se po ní domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 9 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku v celkové výši 396 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti tzv. korunovým odkladem ve výši 990 Kč, úroků v celkové výši 1 470 Kč, účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč. Poplatky za tzv. bezpečnou splátku byly účtovány za splátky splatné k datu 28. 1. 2024, 28. 2. 2024, 28. 3. 2024 a 19. 4. 2024, a to vždy v částce 99 Kč, poplatky za SMS servis byly účtovány k týmž splátkám, a to vždy v částce 49 Kč. Smluvní pokuta v celkové výši 1 500 Kč sestávala ze tří smluvních pokut po 500 Kč účtovaných za prodlení s úhradou tří splátek úvěru. Účelně vynaložené náklady vymáhání pak byly účtovány za celkem čtyři měsíce po 300 Kč. Žalobkyně se vedle shora uvedených dlužných částek domáhala rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení z celkové dlužné částky ve výši 16 280 Kč, a to zčásti v kapitalizované výši za období od 1. 6. 2024 do 2. 7. 2024, za které úrok z prodlení činil 210,52 Kč, zčásti jako běžícího úroku z prodlení z dlužné částky od 3. 7. 2024 do zaplacení.2. Již v rámci podané žaloby žalobkyně uvedla, že před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy hodnotila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. V rámci tohoto procesu zkoumala, zda má žalovaná úvěry i u některé další společnosti a zda tyto úvěry splácí, a to prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, SOLUS, Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Provedla také důsledný „credit scoring“ žalované, posuzovala její příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumávala mimo jiné její věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiná kritéria. Následně na základě tohoto posouzení dospěla k závěru, že žalovaná je úvěruschopná.3. Usnesením ze dne 22. 8. 2024, č.j. 9 C 227/2024-37, soud vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení zmíněného usnesení písemně doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě týkající se procesu ověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením posuzované úvěrové smlouvy, a dále aby předložila důkazy k prokázání těchto tvrzení. Současně ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučil žalobkyni o tom, jak konkrétně by měla být její žalobní tvrzení doplněna a jaké důkazy by měly být soudu předloženy. Žalobkyně byla touto cestou poučena rovněž o tom, že pokud žalobní tvrzení ve stanovené lhůtě řádně nedoplní a současně nepředloží soudu požadované důkazy k prokázání rozhodných skutečností, bude žaloba přinejmenším zčásti zamítnuta. Zmíněné usnesení bylo doručeno zástupci žalobkyně 2. 9. 2024.4. Na shora uvedenou výzvu reagovala žalobkyně přípisem soudu došlým dne 5. 9. 2024, ve kterém popsala, jakým způsobem před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy ověřovala schopnost žalované úvěr splatit. Žalobkyně na základě jí dostupných podkladů vypočítala limit nejvyšší měsíční splátky jak pro samotnou žalovanou, tak i pro její domácnost. Do výše limitu pro samotnou žalovanou započítala částku životního minima žalované, eventuálně jí vyživovaných dětí, spolu se splátkovou zátěží žalované včetně splátky schváleného úvěru. Do výpočtu limitu měsíční splátky domácnosti žalované pak kromě splátky schváleného úvěru započítávala i tzv. minimální uvěřitelné výdaje domácnosti, což je statistický údaj zahrnující součet životních minim členů domácnosti, splátky žalované a očekávané minimální náklady na bydlení (tyto jsou stanoveny na základě statistických dat publikovaných ČSÚ a MPSV), kdy bylo vycházeno z počtu osob v domácnosti žalované. Žalobkyně sdělila, že obě vypočtené limitní částky následně porovnala a využila ten limit, který je nižší. Při výpočtu limitu měsíční splátky samotné žalované žalobkyně vycházela z toho, že její příjem činí 30 000 Kč, součet životních minim dospělých členů její domácnosti 5 995 Kč, splátky jiným společnostem zjištěné z registru NRKI 20 536,67 Kč, splátky jiných úvěrů sjednaných u žalobkyně 1 641 Kč, dále byl zohledňován tzv. „buffer“ žalované ve výši 100 Kč a výše splátky schváleného úvěru ve výši 1 094 Kč. Při zohlednění těchto částek žalobkyně dospěla k závěru, že i při splácení sjednané splátky úvěru bude žalované zbývat měsíčně k dispozici částka 633,33 Kč. Při výpočtu limitu měsíční splátky domácnosti pak bylo vycházeno z toho, že měsíční příjem žalované činí 30 000 Kč, příjem ostatních členů její domácnosti 40 000 Kč, splátky jiným společnostem zjištěné z registru NRKI 23 974,67 Kč, splátky jiných úvěrů sjednaných u žalobkyně 1 641 Kč, součet životních minim členů domácnosti žalované 11 560 Kč, výše výdajů na bydlení 8 000 Kč a výše splátky schváleného úvěru 1 094 Kč. Při zohlednění uvedených částek dospěla žalobkyně k závěru, že po uhrazení všech nezbytných výdajů by i při řádném splácení sjednaného úvěru mělo zůstat domácnosti žalované k dispozici 23 730,33 Kč. Žalobkyně dále opětovně poukázala na provedené lustrace v registrech NRKI, SOLUS, CRIBIS a ISIR s tím, že z těchto registrů nebyly ohledně žalované zjištěny žádné negativní informace. Na základě zmíněného procesu pak žalobkyně i s ohledem na výši úvěru a výši sjednané měsíční splátky uzavřela, že žalovaná bude schopna poskytnutý úvěr splácet.5. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena do vlastních rukou dne 3. 9. 2024, nijak konkrétně nevyjádřila. V reakci na to, že soud nařídil k projednání věci jednání na den 30. 10. 2024, pak žalovaná pouze dne 29. 10. 2024 prostřednictvím e-mailu sdělila, že se z uvedeného jednání omlouvá z pracovních důvodů, a požádala soud o možnost uhradit dluh prostřednictvím splátek s poukazem na to, že je matkou samoživitelkou a hradí dluhy svého bývalého partnera. Rovněž žalobkyně se prostřednictvím svého zástupce z nařízeného jednání omluvila, přičemž souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Proto bylo postupováno podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), a soud věc skutečně projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic.6. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastnicemi dne 28. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky žalobkyni vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, úrok, jakož i další poplatky sjednané v souvislosti s poskytnutím některých doplňkových služeb žalované. Účastnice si sjednaly v prvé řadě službu expresní výplaty peněžních prostředků, která byla zpoplatněna jednorázově částkou 199 Kč. Díky této službě měl být úvěr vyplacen ve prospěch bankovního účtu žalované nejpozději do 60 minut od chvíle, kdy žalobkyni doloží, že účet je skutečně její, a bude ověřena totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu. Dále byla sjednána služba Bezpečná splátka. Ta dle příslušného smluvního ustanovení umožňovala žalované, aby si v případě, že nastane některá z ve smlouvě vyjmenovaných životních situací (např. nemoc, hospitalizace nebo ztráta zaměstnání), odložila splátku úvěru o měsíc od původního data splatnosti. Za tuto možnost se žalovaný zavázal hradit žalobkyni měsíční poplatek ve výši 99 Kč. Dále byla sjednána rovněž doplňková služba SMS servis, na jejímž základě se žalobkyně zavázala zasílat žalované SMS s informacemi o všech významných událostech, které se týkají smlouvy a jejího plnění, např. o odeslání peněz na bankovní účet žalované, o blížícím se termínu splatnosti splátky, atd. Tato služba byla zpoplatněna částkou 49 Kč měsíčně. Ve smlouvě byla konečně sjednána ještě služba tzv. Korunového odkladu, díky níž si mohla žalovaná posunout dobu splatnosti splátky úvěru o jeden měsíc od původního data splatnosti, a to tak, že nejpozději 15 dnů po splatnosti splátky zaplatí žalobkyni 1 Kč. Dl