11 C 40/2025-43 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobou) ze dne 13. 1. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Mezi žalovaným a původním věřitelem (právní předchůdkyní žalobkyně), společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , totiž probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, nicméně žalobkyně není schopna tuto úvěrovou smlouvu doložit. Společnost , právnická osoba, však poskytla žalovanému dne 2. 12. 2022 jednorázovou platbou částku ve výši 12 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, pod variabilním symbolem č. , var. symbol, . Žalobkyni tak vzniklo právo na vrácení těchto peněžních prostředků, o něž se žalovaný na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil, neboť mezi původním věřitelem a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o úvěru. Svou aktivní legitimaci žalobkyně odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 uzavřenou mezi společností , právnická osoba, a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , jejímž předmětem je i žalovaná pohledávka a dále ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřenou dne 27. 8. 2024 mezi společností De Vries , právnická osoba, . a žalobkyní, jejímž předmětem je rovněž žalovaná pohledávka. Žalovaná částka pak sestává z bezdůvodného obohacení ve výši 12 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z celkové žalované částky od 18. 9. 2024 do zaplacení.2. Soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal.3. Usnesením ze dne 28. 1. 2025 č. j. 11 C 40/2025-32, soud vyzval žalobkyni, aby doložila obě smlouvy o postoupení pohledávek včetně jejich příloh č. 1, jejichž obsahem měl být seznam postupovaných pohledávek tak, aby z těchto bylo patrné, že předmětem postoupení pohledávek byla v obou případech i žalovaná pohledávka.4. Žalobkyně na tuto výzvu nereagovala.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.6. K projednání věci soud nařídil na den 1. 4. 2025 jednání, z něhož se žalobkyně podáním ze dne 25. 3. 2025 omluvila, žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně doručeno dne 11. 3. 2025. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal bez přítomnosti účastníků.7. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 2. 12. 2022 platební bránou ThePay soud zjistil, že téhož dne byla z bankovního účtu společnosti , právnická osoba, na bankovní účet žalovaného zaslána částka 12 000 Kč.8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 soud zjistil, že touto smlouvou společnost , právnická osoba, postoupila společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . pohledávky z titulu uzavřených smluv o zápůjčce uzavřených mezi společností , právnická osoba, a jejími klienty. Seznam postupovaných pohledávek je pak přílohou č. 1 dané smlouvy. Tato příloha žalobkyní nebyla předložena.9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2024 soud zjistil, že touto smlouvou společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . postoupila žalobkyni pohledávky z titulu uzavřených smluv o zápůjčce uzavřených mezi společností, Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . a jejími klienty. Seznam postupovaných pohledávek je pak přílohou č. 1 dané smlouvy. Tato příloha žalobkyní nebyla předložena.10. Z nedatované a blíže neoznačené tabulky soud zjistil, že se jedná o jmenný seznam, v němž je obsaženo i jméno žalovaného.11. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 9. 2024 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, tímto oznámila žalovanému, že její pohledávka byla postoupena žalobkyni a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 36 757,46 Kč.12. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 7. 9. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 36 757,46 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru se společností , právnická osoba, Z podacího lístku soud zjistil, že výzva k úhradě byla žalovanému odeslána dne 7. 9. 2024.13. Z podání banky , právnická osoba, . ze dne 12. 2. 2025 soud zjistil, že v měsíci prosinci 2022 byla na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, pod variabilním symbolem č. , var. symbol, připsána částka 12 000 Kč.14. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že společnost , právnická osoba, dne 2. 12. 2022 zaslala na bankovní účet žalovaného částku 12 000 Kč. Listinami ze dne 7. 9. 2024 bylo žalovanému sděleno, že pohledávka společnosti , právnická osoba, byla postoupena na žalobkyni a žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 36 757,46 Kč představující nezaplacený dluh z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru.15. Ještě před tím, než se soud zabýval tvrzeným nárokem žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení se zabýval tím, zda je v projednávané věci žalobkyně aktivně legitimována.16. Podle § 90 o. s. ř. účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.17. Obecně platí, že o zahájení řízení a o obsahu žaloby rozhoduje žalobce, soud následně rozhoduje o všech základních skutečnostech obsažených v žalobě, tedy mimo jiné i o aktivní a pasivní věcné legitimaci účastníků řízení. Aktivní věcná legitimace je přitom dána, jestliže žalobci svědčí tvrzené subjektivní právo. Případný nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace má za následek, že žalobce nemůže být v řízení úspěšný. Nedostatek věcné legitimace nelze odstranit tím, že soud poskytne žalobci poučení o tom, kdo je účastníkem hmotněprávního poměru, o kterém se v řízení jedná; rozšiřování poučovací povinnosti soudu nad rámec poučení o procesních právech a povinnostech totiž není přípustné. Procesní odpovědnost za to, že se vymezení účastníků řízení kryje s jejich věcnou legitimací, nese výlučně žalobce (blíže viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3411/2016 ze dne 24. 1. 2017).18. V projednávané věci se žalobkyně domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 12 000 Kč, jehož se měl žalovaný dopustit na úkor společnosti , právnická osoba, Tato pohledávka měla být následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek dne 16. 8. 2024 na společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . a poté dne 27. 8. 2024 na žalobkyni. K prokázání této skutečnosti žalobkyně soudu předložila předmětné smlouvy, v nichž bylo mimo jiné shodně ujednáno, že seznam postupovaných pohledávek je součástí smluv a tvoří přílohu č. , hodnota, obou smluv. Tyto přílohy však žalobkyně spolu s žalobou nepředložila a neučinila tak ani poté, co k jejich předložení byla soudem výslovně vyzvána. Za tohoto stavu věci proto soudu konstatuje, že žalobkyně nedostála své povinnosti prokázat své subjektivní právo k závazku žalovaného a osvědčit svou aktivní legitimaci v tomto řízení, když bez předložení příloh předmětných smluv nemůže mít soud za prokázané, že mezi postoupenými pohledávkami, tj. předmětem smluv o postoupení pohledávek, byla v obou případech i pohledávka za žalovaným. Na tomto závěru nic nemůže změnit ani skutečnost, že žalovanému byla oznámena změna na straně věřitele a byl vyzván k zaplacení dluhu, když především z předžalobní výzvy je patrné, že žalobkyně se po žalovaném domáhá nikoliv zaplacení bezdůvodného obohacení, nýbrž plnění na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, Z tohoto pak není jednoznačně zřejmé, zda na žalobkyni byl postoupen tentýž závazek, kterého se žalobkyně domáhá podanou žalobou. Pakliže žalobkyně spolu s žalobou soudu předložila i blíže nespecifikovaný jmenný seznam, tak z této samotné listiny a ani z žalobních tvrzení žalobkyně není patrné, že by právě tento seznam měl být přílohou č. 1 jedné či obou smluv o postoupení pohledávek, když takové tvrzení v žalobě zcela absentuje.19. V souladu s výše uvedeným tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně, ač k tomuto byla výslovně vyzvána, neprokázala v řízení svou aktivní legitimaci, a tudíž soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu zamítl.20. Žalobkyně ve věci nebyla úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení tudíž podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží žalovanému. Z obsahu spisu však nebylo zjištěno, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu (výrok II.).21. Jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobkyni soudní poplatek dle Položky 2 odst. 2 a 3 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 800 Kč, soud však platební rozkaz nevydal, a proto uložil žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč (výrok III.).