ECLI: ECLI:CZ:OSSY:2025:11.C.53.2025.1 Datum: 2025-04-15 Předmět: o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 50m z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."] ["bezdůvodné obohacení""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím (["§ 50m z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobou) ze dne 17. 1. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. V žalobě tvrdila, že mezi žalovaným a původním věřitelem (právní předchůdkyní žalobkyně), společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , totiž probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, nicméně žalobkyně není schopna tuto uzavřenou úvěrovou smlouvu doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně přesto poskytla dne 19. 12. 2022 žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem č. , var. symbol, peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se tudíž na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bez právního důvodu obohatil o danou částku a je tudíž povinen vydat, oč se obohatil, neboť smlouva o revolvingovém úvěru nebyla uzavřena. Svou aktivní legitimaci žalobkyně odvozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 uzavřenou mezi společností , právnická osoba, a společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , jejímž předmětem je i žalovaná pohledávka a dále ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřenou dne 27. 8. 2024 mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalobkyní, jejímž předmětem je rovněž i žalovaná pohledávka. Žalovaná částka sestává z bezdůvodného obohacení ve výši 20 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z celkové žalované částky od 18. 9. 2024 do zaplacení.2. Soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal.3. Usnesením ze dne 3. 2. 2025 č. j. 11 C 53/2025-21, soud vyzval žalobkyni, aby doložila obě smlouvy o postoupení pohledávek včetně jejich příloh č. , hodnota, , jejichž obsahem měl být seznam postupovaných pohledávek tak, aby z těchto bylo patrné, že předmětem postoupení pohledávek byla v obou případech i žalovaná pohledávka.4. Žalobkyně na tuto výzvu reagovala podáním ze dne 9. 4. 2025, kterým soudu předmětné smlouvy dle jeho požadavku předložila.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.6. K projednání věci soud nařídil na den 15. 4. 2025 jednání, z něhož se žalobkyně podáním ze dne 8. 4. 2025 omluvila, žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně doručeno dne 12. 3. 2025. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal bez přítomnosti účastníků.7. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 19. 12. 2022 platební bránou ThePay soud zjistil, že téhož dne byla z bankovního účtu společnosti , právnická osoba, na bankovní účet žalovaného zaslána částka 20 000 Kč.8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 a zaslané soudu dne 9. 4. 2025, soud zjistil, že touto smlouvou společnost , právnická osoba, postoupila společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . pohledávky z titulu uzavřených smluv o zápůjčce uzavřených mezi společností , právnická osoba, a jejími klienty. Z přílohy č. , hodnota, smlouvy soud zjistil, že mezi postupovanými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným ze dne 19. 12. 2022 ve výši 20 000 Kč.9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 8. 2024 soud zjistil, že touto smlouvou společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . postoupila žalobkyni pohledávky z titulu uzavřených smluv o zápůjčce uzavřených mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . a jejími klienty. Z přílohy č. 1 smlouvy soud zjistil, že mezi postupovanými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným ze dne 19. 12. 2022 ve výši 20 000 Kč.10. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 9. 2024 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, tímto oznámila žalovanému, že její pohledávka byla postoupena žalobkyni a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 60 693,25 Kč.11. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ve smyslu § 142a o. s. ř. prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dluhu ve výši 74 632,25 Kč. V předžalobní výzvě uvedla, že se zaplacení domáhá z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , přičemž tato pohledávka byla žalobkyni postoupena. Požadovaná částka přitom sestává z jistiny smlouvy ve výši 60 693,25 Kč a ve zbývající části z nákladů právního zastoupení. Z podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 7. 9. 2024.12. Z podání banky , právnická osoba, . ze dne 12. 2. 2025 soud zjistil, že dne 19. 12. 2022 byla na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, pod variabilním symbolem č. , var. symbol, připsána částka 20 000 Kč.13. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že společnost , právnická osoba, dne 19. 12. 2022 zaslala na bankovní účet žalovaného částku 20 000 Kč bez právního důvodu. Listinami ze dne 7. 9. 2024 bylo žalovanému sděleno, že pohledávka společnosti , právnická osoba, byla postoupena na žalobkyni a žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 60 693,25 Kč představující nezaplacený dluh z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru.14. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor o vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.).15. Podle § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).16. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Soud předně konstatuje, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována k podání žaloby, neboť smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 a 27. 8. 2024 na ni byla postupně předmětná pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení řádně postoupena. Dále soud dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci byla prokázána žalobní tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 19. 12. 2022 na bankovní účet žalovaného částku 20 000 Kč. Jelikož finanční prostředky byly žalovanému na bankovní účet zaslány bez právního důvodu, když žalobkyně tvrdila, že mezi žalovaným a původním věřitelem pouze probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, je povinností žalovaného vrátit, oč se obohatil. Žalobkyně má proto právo na vrácení částky 20 000 Kč představující právě plnění provedené právní předchůdkyní žalobkyně bez právního důvodu, a to včetně příslušenství představující zákonný úrok z prodlení od 18. 9. 2024, tedy za období následujícímu po oznámení postoupení pohledávky a odeslání výzvy k zaplacení. Povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a její výši pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud žalovaný svůj dluh žalobkyni částečně nebo zcela splatil, bylo na něm, aby takovou skutečnost v řízení nejen tvrdil, ale rovněž prokázal. Žalovaný však zůstal v řízení zcela pasivní. Soud proto dospěl k závěru, že je nárok žalobkyně uplatněný žalobou důvodný.18. Z uvedeného důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.19. V otázce nákladů řízení soud konstatuje, že žalobkyně sice byla v řízení zcela úspěšná, přesto nebylo možné jí přiznat náhradu nákladů řízení, neboť k tomuto nebyly splněny podmínky podle § 142a odst. 1 o. s. ř., když předžalobní výzvu zaslanou žalovanému dne 7. 9. 2024 nelze ve smyslu tohoto ustanovení považovat za výzvu kvalifikovanou. Soud je povinen při posuzování výzvy zvážit, zda si je žalovaný vědom výše dluhu i titulu vzniku svého závazku a posoudit, zda na straně žalovaného mohly vzniknout pochybnosti o tom, který závazek má podle výzvy stěžovatele splnit, a zohlednit skutečný účel § 142a o. s. ř., jímž je zamezení neúměrnému a neúčelnému navyšování nákladů soudního řízení (blíže viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4047/14). Aby předžalobní výzva mohla splnit svůj preventivní účel, musí z ní dlužník seznat o jaký dluh se jedná, aby mohl dle informací ve výzvě obsažených posoudit, zda tento dluh existuje. Výzvou, která byla soudu předložena, se však žalobkyně po žalovaném domáhala nikoliv vrácení bezdůvodného obohacení, nýbrž zaplacení dluhu z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, Jak ovšem žalobkyně sama uvedla v žalobě, v nyní projednávané věci nebyla smlouva o úvěru mezi žalovaným a původním věřitelem uzavřena, tudíž domáhala-li se žalobkyně předžalobní výzvou po žalovaném zaplacení plnění z titulu smlouvy o úvěru, jednalo se o závazek odlišný od nyní projednávané věci. Výzva tudíž postrádá zdůvodnění z čeho žalobkyně dovozuje, že ze strany žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení. Rovněž částka, jejíhož zaplacení se žalobkyně v předžalobní výzvě domáhala neo