17 C 20/2025-90 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 3. 2025 se žalobkyně domáhala zaplacení 60 562,81 Kč s úrokem v kapitalizované výši 6 441,21 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 67 004,02 Kč od 8. 3. 2025 do zaplacení ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 65 000 Kč, z toho částka 21 453 Kč byla vyplacena žalované, částka 31 297 Kč byla použita ke konsolidaci závazku žalované ze smlouvy č. , hodnota, a částka 12 250 Kč byla započtena na náklady žalobkyně.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že dne 20. 10. 2022 žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 24 000 Kč a dne 25. 10. 2022 finanční prostředky ve výši 21 453 Kč, tedy v celkové výši 45 453 Kč, žalovaná doposud zaplatila 28 120 Kč, takže souhlasí s doplacením do celkové částky jistiny s úrokem stanoveným Českou národní bankou; ostatní částky, které žalobkyně nárokuje, jsou podle názoru žalované v rozporu s dobrými mravy.3. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 21. 10. 2022, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 65 000 Kč, z toho částka 21 453 Kč měla být vyplacena žalované, částka 31 297 Kč měla být použita ke konsolidaci závazku ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 19. 10. 2022 a částka 12 250 měla být započtena na náklady žalobkyně. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že částka 21 453 Kč byla vyplacena žalované a žalovaná splatila celkem 28 120 Kč.4. Žalobkyně přes výzvu soudu nepředložila soudu písemné vyhotovení smlouvy č. , hodnota, ze dne 19. 10. 2022, k jejíž konsolidaci měla smlouva č. , hodnota, ze dne 21. 10. 2022 sloužit, doklad o vyplacení úvěru, ani výpis z úvěrového účtu, ze kterého by bylo patrné, kolik žalovaná celkem splatila, mezi stranami však nebylo sporu o tom, že taková smlouva byla uzavřena, a žalovaná předložila soudu výpis z účtu, ze kterého vzal soud za prokázané, že na základě této smlouvy žalobkyně poukázala částku 24 000 Kč na účet žalované platbou ze dne 20. 10. 2022.5. Z výplatních lístků vzal soud za prokázané, že žalovaná měla příjem ze zaměstnání v průměrné výši 22 022,66 Kč měsíčně.6. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 3016 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.11. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru a dohody o její změně spočívající ve významném navýšení, které jsou neplatné, neboť žalobkyně řádně neprověřila schopnost žalované spotřebitelské úvěry splácet, když se při svém zkoumání omezila jen na příjmovou stránku rozpočtu žalované, ale stran výdajové stránky podkladový materiál chybí; jestliže není postaveno najisto, kolik činily měsíční výdaje žalované (typicky výpisem z účtu za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy a dohody o její změně), tak nelze činit rozvahu, a tedy ani usuzovat na to, zda bude žalovaná schopná spotřebitelské úvěry splácet.12. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku 17 333 Kč, která je rozdílem jen mezi poskytnutými jistinami spotřebitelských úvěrů v celkové výši 45 453 Kč a částečným plněním v celkové výši 28 120 Kč, jak je uvedeno v bodě II. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě III. výroku (včetně zákonného úroku z prodlení – k tomu srov. bod 14. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).13. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jak je uvedeno v bodě III. výroku.14. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.