7 C 213/2024-48 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 31 775 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 19. 4. 2022 mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, a žalovanou, na základě které právní předchůdce žalobkyně dle žaloby poskytl žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 11. 1. 2023. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry úvěru a termín splatnosti. Dle žaloby byla úvěruschopnost žalované právní předchůdkyní žalobkyně posuzována na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně v žalobě uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaná prohlásila, že není v prodlení se splácením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědoma, že by byla evidována v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění dluhů a povinností. Původní věřitel žalované vyplatil úvěr na bankovní účet žalované číslo , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Dle žaloby byla žalovaná k úhradě dluhu žalobkyní marně upomínána. Pohledávka za žalovanou byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 31 775 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 5 750 Kč a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 1 025 Kč, nejpozději splatných dne 11. 1. 2023, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Dále žalobkyně v žalobě uvedla, že pokud by soud neuznal její nárok z titulu smlouvy o úvěru, požadovala přiznání nároku z titulu bezdůvodného obohacení.2. Soud usnesením ze dne 3. 12. 2024 vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o skutečnosti prokazující, že právní předchůdce žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschpnost žalovaného (soud z důvodu stručnosti na citované usnesení čj. 7 C 213/2024-40 odkazuje). Zároveň byla žalobkyně poučena dle ustanovení § 118a o. s. ř.3. Žalobkyně na výzvu soudu žalobu nedoplnila, pouze dne 30. 1. 2025 zaslala omluvu z jednání. omluvila z jednání soudu.4. K soudem nařízenému jednání se žalobkyně nedostavila, byla omluvena, žalovaná se bez omluvy nedostavila, doručení bylo vykázáno.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ze dne 19. 4. 2022 uzavřené mezi společnosti , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, a žalovanou soud zjistil, že žalované byl poskytnut spotřebitelský, neúčelový úvěr splatný jednorázově, ve výši 25 000 Kč, s datem splatnosti 19. 5. 2022, se zápůjční úrokovou sazbou 279,83 % ročně (pevnou, ode dne poskytnutí půjčky do data splatnosti), odpovídající úroku 5 750 Kč, roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 1 141,20 %, délka splatnosti půjčky 30 dnů. Úvěr byl vyplacen na bankovní účet žalované , č. účtu, .6. Žalobkyně soudu předložila další smlouvy uzavřené mezi stejnými účastníky pod stejným číslem. Jednalo se o prodloužení splatnosti uvedeného úvěru ve výši 25 000 Kč, a to konkrétně smlouvu ze dne 19. 5. 2022, délka splatnosti 60 dnů, zápůjční úroková sazba 139,92 % ročně, RPSN 1 141,20 %, ze dne 16. 6. 2022, zápůjční úroková sazba 93,28 % ročně, RPSN 1 154,20 % na 90 dnů, ze dne 18. 7. 2022, zápůjční úroková sazba 69,96 % ročně, RPSN 1 151,90 %, délka splatnosti 120 dnů, ze dne 16. 8. 2022, zápůjční úroková sazba 55,97 % ročně, RPSN 1 153,60 %, délka splatnosti 150 dnů, ze dne 16. 9. 2022, zápůjční úroková sazba 46,64 % ročně, RPSN 1 152,50 %, délka splatnosti 180 dnů, ze dne 16. 10. 2022, zápůjční úroková sazba 44,89 % ročně, RPSN 1 244,40 %, délka splatnosti 187 dnů, ze dne 23. 10. 2022, zápůjční úroková sazba 43,27 % ročně, RPSN 1 330,80 %, délka splatnosti půjčky 194 dnů a ze dne 7. 11. 2022, zápůjční úroková sazba 36,19 % ročně, RPSN 1 252 %, délka splatnosti půjčky 232 dnů.7. Z detailního výpisu , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalovaná dne 22. 6. 2021 uhradila částku 0,01 Kč na účet právní předchůdkyně žalobkyně číslo , č. účtu, z účtu , č. účtu, a dne 19. 4. 2022 jí byla na uvedený účet právní předchůdkyní žalobkyně zasláno 25 000 Kč s označením platby půjčka , Anonymizováno8. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 11. 1. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 31 875 Kč.9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na současnou žalobkyni.10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 11. 7. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky s poučením, že v případě jejího neuhrazení bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Dle podacího lístku byla předžalobní výzva žalované odeslána téhož dne.11. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 27. 12. 2024 bylo zjištěno, že majitelem účtu číslo , č. účtu, je od 27. 5. 2014 žalovaná.12. Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 86 odst. 1,2 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob potažmo společnosti jako celku způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti, povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.15. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Je věcí žalobkyně (respektive její právní předchůdkyně), jakým způsobem ke zkoumání úvěruschopnosti přistoupí, pokud však je konkrétní věc předložena soudu, je to soud, který přezkoumává, zda žalobkyně či její právní předchůdkyně dostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost či nikoli. K takovému přezkumu žalobkyně musí nabídnout nejen tvrzení, ale i důkazy o řádném splnění této povinnosti (břemeno tvrzení a břemeno důkazní stíhá žalobkyni). Je pak na soudu, aby po provedeném dokazování vyhodnotil, zda žalobkyně splnila shora uvedenou povinnost plynoucí z citovaných zákonných ustanovení. Aby povinnost žalobkyně mohla být splněna, je třeba vycházet zejména z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů. Soud nepovažuje za dostatečné vycházet z tvrzení žalobkyně, že před uzavřením úvěru byla provedena lustrace v dostupných databázích a bylo vycházeno z pouhého prohlášení