ECLI: ECLI:CZ:OSSY:2025:7.C.54.2025.1 Datum: 2025-06-19 Předmět: o zaplacení 297 320,04 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2399 z. č. 89/2012 Sb."] ["postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 297 320,04 Kč s příslušenstvím (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012)
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve Svitavách dne 23. 4. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 297 320,04 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČ , IČO, s žalovaný dne 20. 3. 2023 uzavřela smlouvu o úvěru – konkrétně smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet konsolidace půjček.2.3.4.5.6.7.8.9.10.11.12.13. Banka žalovanému poskytla úvěr ve výši 310 000 Kč z úvěrového účtu číslo , č. účtu, . Část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalovaného a zbývající část úvěru byla žalovanému poskytnuta neúčelově, převodem na běžný účet sjednaný v čl. IV. Smlouvy. Žalovaný se14. zavázal bance hradit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 13,64 % p. a. Dále se žalovaný zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu, a to ve výši podle smlouvy a sazebníku. Dle žaloby žalovaný porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva a dopisem ze dne 20. 5. 2024 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 20. 5. 2024. V souladu s ujednáním v čl. IV. Smlouvy a dle sazebníku Banka dále uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku, včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 315 085,95 Kč byl žalovaný povinen uhradit neprodleně. Ode dne následujícího po dni zesplatnění má žalobkyně nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a dlužných poplatků a smluvní pokuty.Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2024, a to s účinností ke dni 13. 12. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem dne 3. 1. 2025. Pohledávka ke dni postoupení činila 337 839,59 Kč. Za období od postoupení pohledávky žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 292 295,04 Kč, poplatků ve výši 5 025 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 17 073,61 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 23 445,94 Kč, úroků ve výši 13,64 % p. a. z dlužné jistiny úvěru od 21. 5. 2024 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % p. a. z dlužné částky 297 320,04 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení.2. Usnesením ze dne 14. 5. 2025 pod čj. 7 C 54/2025-37 soud vyzval žalobkyni k doložení důkazů o tom, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.3. Žalobkyně žalobu doplnila podáním ze dne 27. 5. 2025, uvedla, že banka při poskytnutí úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěru, když žalovaný žádal banku o konsolidaci úvěru ve výši 310 000 Kč. Žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 25 716 Kč, uvedl, že je ode dne 6. 4. 2022 zaměstnán na dobu neurčitou jako dělník u zaměstnavatele , právnická osoba, , IČ , IČO, , bydlí u rodičů, je svobodný, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činil 60 000 Kč, neměl žádnou vyživovací povinnost. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného banka porovnávala příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Z interních zdrojů banka zjistila, že žalovaný vůči bance měl v době podání žádosti o úvěru závazky s celkovou výši měsíčních splátek 64,26 Kč a z externích zdrojů banka zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výši měsíčních splátek 3 585 Kč. Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 50 %. Příjem byl ověřen z běžného účtu žalovaného a z dokladu o příjmu doloženého k jiné žádosti o úvěr. Banka žádosti o úvěru vyhověla a žalovanému konsolidovala závazky úvěrem ve výši 310 000 Kč, když nová výše splátky činila 5 321,85 Kč. K vyjádření žalobkyně doložila výpis z běžného účtu žalovaného za období leden 2023–březen 2023, potvrzení o výši příjmu žalovaného ve výši 22 484 Kč.15.16.17.18.19.20.21.22.23.24.25.26.27.28.29.30.31.32.33.34.35.36.37.38.39.40.41.4. K soudem nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil. Žalobkyně na podané žalobě trvala, uvedla, že žalovaný po podání žaloby na pohledávku nic nezaplatil.5. 5.5. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Konsolidace půjček uzavřené mezi bankou , právnická osoba, . a žalovaným dne 20. 3. 2023 soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 310 000 Kč, datum čerpání 20. 3. 2023, měsíční splátka ve výši 5 321,85 Kč, úhrada pojištění 585 Kč, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 13,64 %, roční procentní sazba nákladů ve výši 14,75 %, celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit byla sjednána ve výši 511 329,91 Kč. Účelem úvěru byla konsolidace půjček, a to půjčky u společnosti , právnická osoba, . ve výši 20 993,86 Kč, mezi bankou a žalovaný na úvěrovém účtu , č. účtu, ve výši 248 632,76 Kč, mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . ve výši 13 000 Kč a mezi společností , právnická osoba, . ve výši 19 190 Kč, mezi žalovaným a bankou na úvěr , Anonymizováno, ve výši 5 050 Kč. Zbývající část byla žalovanému poskytnuta neúčelově ve prospěch běžného účtu číslo , č. účtu, .6. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22. 5. 2024 soud zjistil, že úvěr byl prohlášen za splatný ke dni 20. 5. 2024. Celkovou dlužnou částku ve výši 315 085,95 Kč měl žalovaný uhradit nejpozději do 5. 6. 2024.7. Z výpisů z běžného účtu za měsíce leden až březen 2023 a z žádosti o úvěru soud zjistil výši příjmů a výdajů žalovaného – odpovídají žalobním tvrzením a tvrzením obsaženým v doplnění žaloby.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2024, přílohy č. , hodnota, – seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2024 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na současnou žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaná informována.9. Z výzvy k plnění ze dne 13. 3. 2025 pak bylo zjištění, že žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávky s poučením, že v případě jejího neuhrazení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou.10. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, a to s odkazem na ustanovení § 2395 a násl. NOZ (nového občanského zákoníku – dále jen NOZ) ve spojení se zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr, kterým konsolidoval předchozí úvěry žalovaného a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně splácet. Z důvodu porušení smlouvy došlo k zesplatnění úvěru v souladu s ustanovením § 2399 NOZ, a to ke dni 20. 5. 2024. Žalobkyně doložila, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, měla k dispozici přehled o příjmech a výdajích žalovaného, měla potvrzený jeho příjem. Z předložených listin plyne, že žalovaný měl již před tímto úvěrem jiné závazky, banka poskytla žalovanému úvěr právě na konsolidaci předchozích úvěrů (mimo jiné i svých dvou úvěrů) a výše splátky, kterou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit, byla ve schopnostech žalovaného řádně splácet. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postoupených pohledávek. Rovněž bylo doloženo, že žalovaný byl o postoupení pohledávky na současnou žalobkyni vyrozuměn. Žalovaný netvrdil, že by žalovanou částku uhradil, v řízení byl nečinný, na výzvy soudu nereagoval. Soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět a žalovaného zavázat k úhradě dlužné částky ve výši 297 320,04 Kč, včetně sjednaného úroku a úroku z prodlení, které byly částečně kapitalizovány. Nárok na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 NOZ, výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, přísluší jí proto proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 14 867 Kč a náklady právního zastoupení – odměna podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění novel ve výši 9 500 Kč za pět úkonů právní služby ve výši 47 500 Kč (konkrétně za převzetí zastoupení, výzvu k plnění, sepis žaloby, písemné podání ve věci a účast u soudního jednání), dále za pět paušálních náhrad po 450 Kč, tj. 2 250 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. ve výši 10 447,50 Kč. Tyto náklady řízení v celkové výši 75 064,50 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).12. Poplatková povinnost žalobkyně uhradit soudní poplatek vyplývá ze Sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sb. položka 2 bod 1. písm. c) ve spojení s bodem 2. Výše sou