8 C 3/2025-31 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 10. 12. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 17 303 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 8. 12. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k sedmému dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání úvěru. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, na což byla žalobkyní opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze 8. 4. 2024 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 11. 4. 2024 byla a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne 12. 4. 2024. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím zástupce žalobkyně. Upomínka byla zástupcem žalobkyně odeslána dne 2. 10. 2024. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši 17 303 Kč skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 11 000 Kč, smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 400 Kč nejpozději splatného dne 11. 4. 2024 a z kapitalizované smluvní pokuty za období od 12. 4. 2024 do dne odeslání předžalobní výzvy, tedy do 2. 10. 2024, ve výši 1 903 Kč, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 15 400 Kč od dne následujícího po dni splatnosti úvěru do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřila.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a o. s. ř. Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a povaze projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), žalovaná pak ve stanovené lhůtě nijak nereagovala na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto souhlas žalované s rozhodnutím bez nařízení jednání předpokládal.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne 8. 12. 2023 na dobu neurčitou, resp. do doby úplného splacení jistiny žalovanou, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Úrok přirostlý za uplynulé období se žalovaná zavázala splácet ve splátkách splatných vždy nejpozději k sedmému dni v měsíci. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy.5. Z výpisů z účtu žalované za období od 1. 7. 2023 do 30. 11. 2023 soud zjistil, jaké byly pohyby na bankovním účtu žalované a že žalovaná za uvedené období čerpala řadu spotřebitelských úvěrů, přičemž její čistý měsíční příjem se pohyboval od 19 do 23 tisíc Kč.6. Z dopisu ze dne 8. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek dne 8. 4. 2024 zesplatnila úvěr a vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu nejpozději do tří dnů od doručení tohoto dopisu.7. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 9. 1. 2025 soud zjistil, že žalovaná je majitelem účtu č. , č. účtu, a že na tento účet byla v prosinci 2023 připsána částka ve výši 11 000 Kč od žalobkyně.8. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 10. 2024 a z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy a uvedeného dne tuto výzvu zaslal žalované.9. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.10. Na podkladě listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:11. Žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 8. 12. 2023 poskytla žalované bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Úrok přirostlý za uplynulé období se žalovaná zavázala splácet ve splátkách splatných vždy nejpozději k sedmému dni v měsíci. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalobkyně zesplatnila úvěr dne 8. 4. 2024. Žalovaná byla před podáním žaloby ze strany zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky.12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. o. z., která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „ZSÚ“).13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel spotřebitelského úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.17. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.21. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč. Soud však dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalované finanční prostředky vyplaceny, je neplatná. Závěr o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá ze zjištění, že žalobkyně před uzavřením této smlouvy nedostála svým povinnostem vyplývajícím z § 86 ZSÚ, neboť zcela nedostatečným způsobem vyhodnotila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (úvěruschopnost). Zejména nevzala v potaz údaje o výdajích žalované a jejích dosavadních dluzích. Z výpisů z bankovního účtu žalované, které měla žalobkyně před uzavřením smlouvy k dispozici, přitom vyplývá, že příjmy žalované sotva pokrývaly její výdaje, to vše navíc za situace, kdy žalovaná k pokrytí svých výdajů opakovaně čerpala jiné spotřebitelské úvěry, které za období několika zkoumaných měsíců činily několik desítek tisíc Kč. Již z těchto bankovních výpisů, které měla žalobkyně k dispozici, je zřejmé, že finanční situace žalované v době před uzavřením předmětné smlouvy neumožňovala poskytnutí jakýchkoliv dalších spotřebitelských úvěrů, neboť zjištěné informace zakládaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úv