9 C 91/2025-47 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 5. 6. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 11 761,38 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, která měla být mezi účastníky uzavřena 24. 9. 2024. Tvrdila, že na základě této smlouvy umožnila žalovanému čerpat revolvigový úvěr až do výše 39 600 Kč. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí. Posouzení úvěruschopnosti provedla tak, že nejprve lustrovala žalovaného v databázích umožňujících posouzení jeho dosavadní platební morálky (NRKI a BRKI, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí), přičemž dospěla k závěru, že žalovaný byl a je schopen své závazky splácet, neboť nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku, ani v centrální evidenci exekucí. Dále vycházela z informací získaných od žalovaného, konkrétně z jím předložených výpisů z účtu a výplatních pásek prokazujících výši pravidelného příjmu žalovaného. Takto ověřila, že žalovaný má pravidelný příjem ve výši 20 600 Kč, který mu umožňuje bezproblémové splácení sjednaného úvěru. Žalobkyně konečně provedla lustraci žalovaného v databázi neplatných dokladů MV ČR. Úvěr byl žalovanému vyplacen v částce 5 000 Kč na jeho bankovní účet, z něhož žalovaný zaplatil ověřovací poplatek ve výši 1 Kč, dne 24. 9. 2024, žalovaný se však dostal do prodlení s jeho splácením, což vedlo k tomu, že žalobkyně k datu 23. 1. 2025 vypověděla uzavřenou úvěrovou smlouvu. Po žalovaném požadovala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 4 999,97 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 99,50 Kč, smluvního úroku ve výši 6 374,68 Kč, poplatku za sjednanou službu „Klidné spaní“ ve výši 43,92 Kč, poplatku za sjednanou službu „Presto“ ve výši 165 Kč, poplatku za službu „Informační SMS servis“ ve výši 11,52 Kč a konečně smluvní pokuty dle čl. VIII. odst. 1 smlouvy za prodlení žalovaného s úhradou splátky úvěru splatné k datu 24. 10. 2024 ve výši 66,79 Kč, kdy nárokovaná výše smluvní pokuty odpovídala sazbě 0,1 % z dlužné částky za dobu od 25. 10. 2024 do 23. 1. 2025.2. Usnesením ze dne 18. 6. 2025, č.j. 9 C 91/2025-36, které bylo zástupci žalobkyně doručeno dne 23. 6. 2025, soud vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení zmíněného usnesení doplnila svá žalobní tvrzení v tom smyslu, aby bylo zřejmé, zda před poskytnutím úvěru žalovanému ověřovala jeho úvěruschopnost, a pokud ano, pak jakým způsobem, a k jakým konkrétním závěrům v rámci tohoto procesu dospěla. Žalobkyně byla současně vyzvána, aby soudu předložila důkazy k prokázání toho, že ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného skutečně došlo a že v rámci tohoto procesu nevznikly důvodné pochybnosti ohledně toho, že žalovaný bude poskytnutý úvěr schopen splácet. Žalobkyně byla současně poučena podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), v tom smyslu, že pokud výzvě soudu nevyhoví, žalobu požadovaným způsobem nedoplní a současně nepředloží soudu požadované důkazy, bude žaloba přinejmenším zčásti zamítnuta s ohledem na ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“). Na uvedenou výzvu žalobkyně ani její zástupce nijak nereagovali.3. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.4. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v podané žalobě, pokud jde o žalovaného, jeho souhlas soud předpokládal, neboť žalovaný se k výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud tedy jeho souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal.5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 24. 9. 2024 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému v jeho prospěch částku až do výše 39 600 Kč jako spotřebitelský úvěr, který lze čerpat postupně i opakovaně. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet v pravidelných denních splátkách ve výši určené dle Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, které tvořily nedílnou součást úvěrové smlouvy. Zápůjční úroková sazba úvěru činila dle smlouvy 1,066 % denně, první splátka úvěru měla být splatná 24. 10. 2024. Ve smlouvě bylo sjednáno množství poplatků za doplňkové služby a rovněž smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru6. Z fotokopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně si před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalovaného.7. Z listiny označené jako „Identifikované příjmy“ se podává, že žalobkyně ověřila před uzavření smlouvy výši měsíčního příjmu žalovaného v částce 20 600 Kč.8. Z listiny označené jako „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, .“ se podává, že žalobkyně před uzavřením smlouvy vycházela z toho, že žalovaný žije v domácnosti sám, nemá žádné pravidelné výdaje na půjčky, výše jeho nákladů na bydlení činí 4 000 Kč měsíčně, ostatní zbytné výdaje pak 5 000 Kč měsíčně, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu 20 600 Kč. Disponibilní příjem žalovaného pro splácení poskytnutého úvěru měl dle uvedené listiny činit 12 800 Kč měsíčně.9. Z e-mailu z 23. 1. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru předmětnou úvěrovou smlouvu vypověděla a vyzvala žalovaného k zaplacení částky ve výši 12 356,38 Kč.10. Z předžalobní upomínky z 21. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzýván k úhradě shora uvedené dlužné částky ještě prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, přičemž byl upozorněn na riziko soudního vymáhání dluhu. Dle přiloženého poštovního podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě 21. 5. 2025.11. Ze sdělení , právnická osoba, ., z 24. 6. 2025, které si soud vyžádal, bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, , na který mu dne 24. 9. 2024 byla žalobkyní vyplacena částka ve výši 5 000 Kč.12. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 24. 9. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě vyplatila žalovanému téhož dne na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že tuto částku žalobkyni vrátí spolu s úrokem a ve smlouvě sjednanými poplatky prostřednictvím pravidelných denních splátek. E-mailem z 23. 1. 2025 žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu jeho prodlení se splácením úvěru předmětnou úvěrovou smlouvu vypovídá, a vyzvala jej k úhradě dluhu ve výši 12 356,38 Kč. K témuž byl následně žalovaný vyzýván ještě předžalobní upomínkou z 21. 5. 2025.13. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení ZSÚ.14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.16. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdaj