8 C 212/2020-15 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako dodavatel vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť poskytla na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] žalovanému jako odběrateli elektřinu, kterou však žalovaný dosud zcela nezaplatil, přestože mu byla řádně vyúčtována fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum] znějící na částku 3 948 Kč splatnou dne [datum] a fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum] znějící na částku 1 845 Kč splatnou dne [datum]. 2. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že mezi účastníky došlo dne [datum] k platnému uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] podle které žalobkyně na sjednaném odběrném místě [část obce a číslo], [obec], dodávala žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal za takto dodanou elektřinu zaplatit cenu. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení celkové částky 5 793 Kč za dodanou elektřinu a související služby, které žalobkyně žalovanému řádně vyúčtovala výše uvedenými fakturami. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku. 3. Právně byla věc posouzena podle ust. § 28 odst. 2 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dle kterého je zákazník povinen uhradit dodavateli dodávku elektřiny, a dále dle ust. § 50 odst. 1 výše uvedeného zákona, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Protože žalovaný jako zákazník dosud žalobkyni jako dodavateli neuhradil zůstatek ceny dodávky elektřiny vyúčtované ve faktuře [číslo] ve výši 3 948 Kč a ve faktuře [číslo] ve výši 1 845 Kč, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Důvodným je i nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, které požaduje v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 200 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 5. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.