8 C 228/2020-16 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení neuhrazené ceny za poskytnuté služby třetích stran žalovanému na základě účastnické smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný dané služby čerpal, avšak ceny za tyto služby řádně nezaplatil, přestože mu byly řádně vyúčtovány fakturou [číslo] fakturou [číslo]. Žalovaný svůj dluh nezaplatil ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum]. 2. Věc bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas, žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně z účastnické smlouvy [číslo] ze dne [datum], ve spojení s vyúčtováním služeb k této smlouvě, za plně prokázané, že žalovaný s žalobkyní uzavřel platnou smlouvu o službách elektronických komunikací poskytovaných žalobkyní obsahující doplňkové a související služby třetích stran. Žalovaný se zavázal zaplatit cenu těchto poskytnutých služeb ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Žalovaný tyto služby třetích stran využíval, jak má soud za prokázané z vyúčtování [číslo] splatného dne [datum] v částce 5 984,80 Kč a [číslo] splatného dne [datum] v částce 7 011,59 Kč. Svůj závazek hradit řádně ceny za vyúčtované poskytnuté služby třetích stran porušil, když vyúčtované ceny neuhradil, jak má soud za prokázané z předžalobní upomínky. 4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle ust. § 64 odst. 1 téhož zákona je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. 5. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Žalovaný na základě výše uvedené smlouvy využíval služby poskytované třetími stranami prostřednictvím žalobkyně, které mu byly poskytovány prostřednictvím elektronických zařízení, jejímž byl uživatelem, avšak tyto služby třetích stran dosud nezaplatil. Protože žalovaný dosud v rozporu se svojí smluvní i zákonnou povinností žalobkyni nezaplatil shora uvedené platby v celkové výši 12 996,39 Kč, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Současně přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně v souladu s ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.