13 C 100/2021-42 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný dne 14. 9. 2018 způsobil zranění poškozenému [jméno] [příjmení], které si vyžádalo lékařské ošetření na chirurgické ambulanci [nemocnice] a.s. a výjezd rychlé záchranné služby. Žalovaný byl uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 ods.t 1 písm. b) zák. č. 251/2016 Sb. a byla mu uložena bloková pokuta. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s poškozením zdraví napadaného [jméno] [příjmení] smluvnímu zdravotnickému zařízení částku vynaloženou na zdravotní péči ve výši 4 276 Kč nyní je oprávněna tuto částku podle ust. § 55 zák. č. 48/97 Sb. od žalovaného vymáhat. Dlužnou částku neuhradil žalovaný ani na základě předžalobní výzvy. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný způsobil dne 14. 9. 2018 poškozenému [jméno] [příjmení] při fyzickém napadení zranění, které muselo být ošetřeno na chirurgické ambulanci a žalobkyně v souvislosti s tímto poškozením uhradila náklady vyúčtované zdravotnickým zařízením v celkové výši 4 276 Kč, konkrétně se jedná o náklady na ambulantní chirurgickou péči a výjezd sanitky rychlé záchranné pomoci. K úhradě nákladů léčení byl žalovaný vyzván dopisem žalobkyně ze dne 14. 1. 2020. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, kdy příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí sobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zranění zaviněného protiprávním jednáním této třetí osoby vůči pojištěnci. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat, že žalobkyně uhradila z důvodu protiprávního jednání žalovaného za léčbu poškozeného smluvním zdravotnickým zařízením žalovanou částku, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok žalobkyně na úhradu úroku z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zák. č. 89/1992 Sb., občanský zákoník ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, které byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Tyto náklady jsou uplatněné v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. a náleží účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů. Dle obsahu spisu představuje náhrada částku za učiněné úkony ve výši 600 Kč (300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky-výzva a žaloba) a za uhrazený soudní poplatek 400 Kč, celkem tedy 1 000 Kč. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.