13 C 140/2020-10 — Okresní soud v Táboře

Manželé se společným návrhem podaným dne 14. 12. 2020 domáhají rozvodu manželství uzavřeného dne [datum] před Městským úřadem v Sezimově Ústí. Manželé spolu nežijí více jak půl roku, kdy se manželé odstěhovali ze společné domácnosti, obnovení manželského soužití není možné. Z manželství se narodily tři děti, k nimž byly poměry upraveny rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací]. Z oddacího listu má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem v Sezimově Ústí. Ze shodných tvrzení účastníků vyplynulo, že obnovení manželského soužití je vyloučeno, z manželství se narodily tři děti. Z rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] má soudu za prokázané, že [jméno], [jméno] a [celé jméno manžela] byly svěřeny do péče matky a otci bylo stanoveno výživné. Z předložené dohody o úpravě majetkových poměrů a bydlení ze dne [datum] má soud za prokázané, že manželé zcela vypořádali společné jmění manželů, práva a povinnosti společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství a vzájemné výživné. Podle § 757 odst. 1 a 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že soužití manželů je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení. Zároveň byly v dané věci splněny i další zákonné předpoklady pro rozvod manželství, tj. manželé spolu více než šest měsíců nežijí, manželství trvalo déle než rok, poměry k nezletilým dětem byly upraveny po rozvodu soudem, manželé uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění a bydlení pro dobu po rozvodu manželství, a proto soud návrhu účastníků o rozvod manželství vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého ve věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu, kterými mohou být zejména zjištěné příčiny rozvratu manželství. Zvláštní okolnosti případu podepsaný soud v dané věci nespatřuje.