13 C 18/2020-23 — Okresní soud v Táboře

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se manžel domáhal rozvodu svého manželství s manželkou uzavřeného dne [datum] před Městským úřadem v Táboře. Uvedl, že z manželství se narodila nezletilá [jméno]. Manželka s rozvodem manželství souhlasila. Účastníci následně učinili nesporné skutečnosti, a to, že důvodem pro hluboký a trvalý rozvrat manželství byly rozdílné názory na vedení společné domácnosti, trávení volného času, problémy v komunikaci, které vedly k hádkám a následně k citovému odcizení. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Závěr o skutkovém stavu je takový, že účastníci řízení jsou manželé, z manželství účastníků se narodila nezletilá dcera [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], jejíž poměry pro dobu po rozvodu byly pravomocně upraveny rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Mezi účastníky se v průběhu manželství projevily neshody jejich povah, názorů a zájmů, která vedly k citovému odcizení a nakonec k tomu, že manželé spolu nežijí ve společné domácnosti. Od té doby žije každý z účastníků svým způsobem života a žádný z nich nemá zájem na zachování takovéhoto manželství. Po zvážení uvedených skutečností soud návrhu vyhověl a manželství jako hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené rozvedl. O nákladech řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 23 z.ř.s., když nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly přiznat náhradu nákladů některému z účastníků. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.