13 C 9/2021-30 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se žalobou domáhá na žalovaném zaplacení ve výroku I. specifikovaných částek, a to z titulu mezi účastníky dne [datum] uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] smlouvy o sdružených dodávkách zemního plynu ze dne [datum] [číslo]. Žalobkyně také uvádí, že žalovaný neuhradil na žalované částky ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci podané žaloby, žalovaný se k výzvě soudu v určené lhůtě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Z předložených listin, tj. smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne [datum] [anonymizováno] [rok], smlouvy o sdružených dodávkám zemního plynu ze dne [datum], obchodních podmínek žalobkyně, faktury [číslo] [číslo] [číslo] ceníku komplet elektřina 2018, 2019, ceníku pro dodávky plynu 2016, 2017 a předžalobní výzvy ze dne 7. 10. 2020 včetně dokladu o jejím odeslání soud považuje za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému elektřinu ze sítě nízkého napětí a zajistit v potřebném rozsahu distribuční a související služby v odběrném místě – [adresa] [anonymizováno], [obec], a závazek žalovaného zaplatit cenu za dodanou elektřinu a cenu za související služby. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] (se splatností [datum]) vyúčtovala žalobkyně za spotřebu elektřiny v období od 3. 1. 2020 do 29. 2. 2020 částku 2 571 Kč. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] (se splatností [datum]) vyúčtovala žalobkyně za spotřebu elektřiny v období od 21. 6. 2019 do 2. 1. 2020 částku 9 852,52 Kč. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] (se splatností [datum]) vyúčtovala žalobkyně za spotřebu elektřiny v období od 7. 1. 2017 do 14. 11. 2017 částku 1 351 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 7. 10. 2020 byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání dlužných částek pro případ jejich nezaplacení v určené lhůtě. Shora specifikované smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a plynu jsou svou povahou smlouvami kupními podle 2079 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), kdy kupní smlouvou vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě prodávajícímu odevzdat a kupujícímu předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Konkrétní podmínky dodávek elektřiny potom upravuje § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen„ energetického zákona“) podle § 28 odst. 2 písm. j) energetického zákona je zákazník povinen uhradit dodavateli dodávku elektřiny. Konkrétní podmínky dodávek plynu upravuje § 72 a násl. energetického zákona a podle § 62 odst. 2 písm. i) téhož zákona je zákazník povinen uhradit dodavateli dodávku plynu. Nárok na úrok má právní základ v ust. § 1970 o. z. S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny a také smlouva o sdružených dodávkách plynu, přičemž žalovaný své povinnosti vyplývající z těchto smluv řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedené fakturované částky za odebranou energii a plyn. Soud proto žalobě zcela vyhověl, jak co do žalované částky za spotřebovanou elektřinu a plyn, tak i co do úroku z prodlení ve výši specifikované dle nař. vlády č. 351/2013 Sb., když úrok z prodlení byl přiznán ode dne následujícího po příslušnými fakturami stanoveném datu splatnosti. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobkyně ve výši 900 Kč, která byla stanovena dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“), dále se jedná o 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. V této souvislosti soud konstatuje, že zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby). Náklady řízení představují součet všech shora uvedených částek zvýšený o náhradu za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, a to v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 14a advokátního tarifu, neboť zástupce žalobkyně prokázal, že je jejím plátcem. Součástí přiznaných nákladů řízení je i zaplacený soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 800 Kč Náklady řízení činí celkem částku ve výši 2 252 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.). K aplikaci § 14b advokátního tarifu soud závěrem dodává, že v roce 2020 žalobkyně podala několik desítek návrhů na zahájení řízení ve skutkově a právně obdobných věcech.