2 C 221/2020-16 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení neuhrazené ceny za poskytnuté služby třetích stran, poskytnutá koncová zařízení, která žalovaný, využívající služby elektronických komunikací poskytované žalobkyní, převzal od žalobkyně na základě účastnické smlouvy [číslo] avšak následně řádně dle sjednaných podmínek formou splátek neuhradil, a dále na zaplacení odborné instalace k zařízení [anonymizována dvě slova] modem [anonymizována dvě slova] [číslo] k účastnické smlouvě [číslo] na základě předčasného ukončení smlouvy uzavřené na dobu určitou. Ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum] žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i on vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně z účastnických smluv [číslo] [číslo] [číslo] za prokázané, že žalovaný využíval na základě této smlouvy služby elektronické komunikace poskytované žalobkyní za stanovené ceny a dále služby třetích stran. S jejich využíváním byla spojena nabídka žalobkyně na prodej koncových zařízení, které žalovaný akceptoval a uzavřel tak s žalobkyní kupní smlouvu o koupi koncového zařízení [anonymizováno] [číslo] typu [anonymizována dvě slova] modem [anonymizována dvě slova] [číslo] a koncového zařízení [anonymizována dvě slova] typu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] 2 [anonymizováno], která měl žalovaný hradit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však svůj závazek splácet předmětná zařízení a hradit žalobkyni poskytnuté služby třetích stran porušil, neboť je přestal hradit. Jednalo se konkrétně o vyúčtování [číslo] splatné dne [datum], [číslo] splatné dne [datum], [číslo] splatné dne [datum], [číslo] splatné dne [datum], [číslo] splatné dne [datum], [číslo] splatné dne [datum], [číslo] splatné dne [datum], [číslo] splatné dne [datum] a [číslo] splatné dne [datum]. Žalovanému byla rovněž na základě účastnické smlouvy [číslo] provedena odborná instalace zařízení [anonymizována dvě slova] modem [anonymizována dvě slova] [číslo]. Vzhledem k tomu, že došlo k předčasnému ukončení dané smlouvy, byla žalovanému doúčtována podmíněná sleva poskytnutá mu na zařízení [anonymizována dvě slova] modem [anonymizována dvě slova] [číslo] ve výši 3 998 Kč a dále na odbornou instalaci daného zařízení ve výši 2 598 Kč. Žalobkyně následně v souladu s ujednáním ve splátkovém kalendáři zbývající splátky za obě koncová zařízení zesplatnila. Celková dlužná částka za předmětná zařízení tak činí 4 600 Kč, za poskytnuté slevy 8 596 Kč a za poskytnuté služby třetích stran 1 240,44 Kč Celkem tedy činí dlužná částka 14 436,44 Kč, kterou žalovaný nezaplatil ani přes předžalobní upomínku. 4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2079 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., dle kterého strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle ust. § 64 odst. 1 téhož zákona je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. 5. V dané věci má soud za prokázané, že žalovaný využíval služby poskytované třetími stranami prostřednictvím žalobkyně, které mu byly poskytovány prostřednictvím telefonní stanice, jejímž byl účastníkem, a dále že mezi účastníky řízení byla uzavřena platná kupní smlouva na dvě koncová zařízení. Protože žalovaný dosud v rozporu se svojí smluvní i zákonnou povinností žalobkyni nezaplatil cenu za poskytnuté služby třetích stran ve výši 1 240,44 Kč, ani kupní cenu za předmětná koncová zařízení ve výši 4 600 Kč, ani nedoplatil podmíněnou slevu v celkové výši 8 596 Kč, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Současně přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně v souladu s ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.