2 C 269/2021-9 — Okresní soud v Táboře

1. Manželé se svým společným návrhem domáhali rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem v Plané nad Lužnicí. Svůj návrh odůvodnili tím, že představy obou manželů ohledně společné budoucnosti již nejsou nadále slučitelné. Došlo proto postupně k jejich citovému odcizení a následně k ukončení společného soužití. Žádné děti se z manželství nenarodily. 2. Z oddacího listu vydaného matričním úřadem [obec] má soud za prokázané, že mezi manželi bylo dne [datum] v [obec] uzavřeno manželství. 3. Při výslechu manžel uvedl, že názory manžela a manželky na společný život se postupně stále více lišily a došlo také k jejich citovému odcizení, aniž by jejich problémy byly jakkoli řešeny. Ode dne [datum] spolu proto manželé nežijí a nelze očekávat obnovení jejich vztahu. Manželka výpověď manžela potvrdila. 4. Soud posoudil věc dle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, které uvádí, že může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. 5. S ohledem na shora uvedené, kdy manželé spolu nežijí a nemají v úmyslu společné soužití obnovit, má soud zato, že podmínky výše uvedeného ustanovení občanského zákoníku jsou splněny a rozvodu manželství nic nebrání. Především potom za situace, kdy oba manželé nechtějí v manželství setrvat. Příčinu rozvratu manželství soud shledává v rozdílných názorech obou manželů na společnou budoucnost, které vedly k jejich odcizení a ukončení partnerského soužití. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, když nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly náklady řízení některému z účastníků přiznat.