4 C 11/2021-16 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 3 032 Kč s odůvodněním, že žalovaný se při přepravních kontrolách jízdenek konaných dne [datum] a [datum] zaměstnancem právního předchůdce žalobkyně [název právního předchůdce] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno], nemohl prokázat platnou jízdenkou a odmítl zaplatit přirážku ve výši 1 500 Kč a jízdné ve výši 16 Kč. Pracovník přepravní kontroly právního předchůdce žalobkyně sepsal na místě zápisy o provedené přepravní kontrole, které žalovaný podepsal a jejichž kopii převzal. Přes písemné upomínky žalovaný dlužnou částku neuhradil. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že dne [datum] v 13:46 hod. byl žalovaný kontrolován na lince [číslo] trolejbusu městské hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně a nemohl se prokázat platným jízdním dokladem. Bylo mu proto účtováno jízdné ve výši 16 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč za takto uskutečněnou jízdu bez platného jízdního dokladu. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že dne [datum] v 12:13 hod. byl žalovaný kontrolován na lince [číslo] autobusu městské hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně a nemohl se prokázat platným jízdním dokladem. Bylo mu proto účtováno jízdné ve výši 16 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč za takto uskutečněnou jízdu bez platného jízdního dokladu. Při posouzení věci vycházel soud z ust. § 18a odst. 1 až 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, z ust. § 7 odst. 6 ve spojení s § 15 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a konečně z přepravních podmínek Dopravní podniku města České Budějovice, a.s. Podle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen na výzvu oprávněné osoby prokázat se platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčiny na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému nebo prokázat svoji totožnost. Dle ust. § 18a odst. 3 výši přirážky stanoví přepravce v dopravních podmínkách a nesmí přesahovat částku 1 500 Kč. Dále soud vycházel z ust. § 37 zák. č. 266/94 Sb., o dráhách. Podle ust. § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/94 Sb., o dráhách je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Dle odst. 6 téhož ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách a nesmí přesahovat částku 1 500 Kč. Protože se žalovaný na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný, přičemž pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník„). Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jejich výši stanoví nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky plně v souladu s výše citovanými ustanoveními, když z úřední činnosti je soudu známa existence přepravních podmínek žalobkyně upravujících výši přirážky a dále skutečnost, že uvedené linky [číslo] jsou linky autobusové a drážní, na jejíž provoz se tedy vztahují shora citovaná ustanovení zákona o silniční dopravě a o drahách. Protože žalovaný žalobkyni dosud nezaplatil dlužnou částku podle výše uvedeného, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Současně přiznal žalobkyni i nárok na zákonné úroky z prodlení jdoucí ode dne splatnosti dlužných částek do zaplacení, neboť nárok žalobkyně je v této části v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobce za 3 úkony právní služby v částce 500 Kč (2x1 úkon právní služby 200 Kč - § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. A 1 úkon v poloviční výši 100 Kč dle § 11 odst. 2 vyhl.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 168 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem 1 368 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.