8 C 264/2021-15 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení příspěvku, neboť žalovaný coby provozovatel osobního automobilu [registrační značka], neměl ode dne 10. 8. 2020 do dne 20. 11. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli předmětné vozidlo je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyně dále uplatnila zákonný nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a na úroky z prodlení. 2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 6 995 Kč, neboť tato částka byla žalovaným uhrazena po podání žaloby dne 7. 12. 2021 a žalobkyní byla zaúčtována na úhradu předmětné dlužné jistiny. 3. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalovaný je provozovatelem a vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována dvě slova] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], který je v registru silničních vozidel veden jako provozovaný a dále, že v období od 10. 8. 2020 do 20. 11. 2020 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku vyzvala výzvou k úhradě příspěvku ze dne 13. 1. 2021 a následně opakovanými upomínkami, avšak žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. 4. Soud věc posoudil dle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, podle kterého musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, dále dle ust. § 4 odst. 1 téhož zákona, dle kterého vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů (dále jen Kancelář) příspěvek za každý den porušení výše uvedené povinnosti. Podle odst. 3 tohoto ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je určena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Dle odst. 4 daného ustanovení osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. V dané věci žalovaný porušil svou zákonnou povinnost, když ode dne 10. 8. 2020 do dne 20. 11. 2020 neměl k výše uvedenému vozidlu [registrační značka] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni v návaznosti na porušení této povinnosti žalovaným vznikl nárok na úhradu příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a protože tyto žalovaný žalobkyni řádně a včas nezaplatil, přiznal soud výrokem I. žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení za období od 30. 3. 2021 do 7. 12. 2021, neboť žalovaný byl v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Nárok žalobkyně je tedy v souladu s výše uvedenými právními předpisy a je též zcela správně vypočítán na částku 400 Kč Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Zároveň soud výrokem II. zastavil řízení v části zaplacené jistiny, neboť žalobkyně vzala právě z důvodu jejího zaplacení žalobu částečně zpět. Postupoval přitom podle ust. § 96 odst. 2 a 4 o. s. ř.; souhlas žalovaného k částečnému zastavení řízení nebyl třeba, neboť k částečnému zpětvzetí došlo před zahájením jednání. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2, věta druhá, o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, nárok na požadovanou náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, neboť žaloba byla vzata částečně zpět jen pro chování žalovaného, který po podání žaloby dluh na jistině zaplatil a ve zbývající části co do zákonných úroků z prodlení byla žalobkyně ve věci úspěšná. Náklady řízení sestávají dle žalobkyní uplatněného nároku ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 7. Odůvodnění tohoto rozsudku je ve zkrácené formě v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.