9 C 241/2021-27 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 10 996 Kč. Uváděl, že žalovaný dne 29. 1. 2021 řídil bez řidičského oprávnění [značka automobilu], [registrační značka]. Vozidlo užil neoprávněně a nevěnoval se řádně řízeni; při jízdě usnul, narazil přední částí vozidla do zadní části osobního motorového vozidla [jméno] [příjmení], značka vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Žalovaný po nehodě doznal užití pervitinu dne 26. 1. 2021 a marihuany dne 28. 1. 2021. Mezi žalobkyní a poškozeným [jméno] [příjmení] byla uzavřená pojistná smlouva [číslo]. Z titulu odpovědnosti vyplatila žalobkyně poškozenému v rámci pojistné události [číslo] dne 4. 3. 2021 pojistné plnění ve výši 10 996 Kč. S odkazem na ustanovení § 10 odst. 1 písm. d), g) a i) zákona č. 168/1999 Sb. požadovala žalobkyně náhradu toho, co za žalovaného vyplatila. Vzhledem k tomu, že tato náhrada nebyla dosud přes výzvu zaplacena, požadovala rovněž náhradu úroku z prodlení. 2. Soud vydal ve věci platní rozkaz, ten se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Proto byl platební rozkaz zrušen. 3. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Zprávou do dopravní nehodě ze dne 30. března 2021, č.j.KRPC-11260-54/TČ-2021-020806, [anonymizováno] o poškození motorového vozidla [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 1. 2. 2021 a fakturou společnosti [právnická osoba] [číslo] soud zjistil, že se žalovaný dne 29. 1. 2021 okolo páté hodiny se v [obec] II. v ulici [ulice] neoprávněně zmocnil osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], dále, ačkoli není držitelem řidičského oprávněného pro žádnou skupinu vozidel, toto vozidlo řídil a způsobil dopravní nehodu, když usnul a narazil přední částí vozidla do zadní části vozidla [značka automobilu], [registrační značka] řidiče [jméno] [příjmení] jedoucího před ním ve stejném směru jízdy. Stalo se tak poté, co úmyslně použil návykové látky, znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie byla v jeho krvi metodou GC/MS stanovená koncentrace metalfetaminu 71,3 ng/ml a koncentrace delta-9- tetrahydrokanabinolu 3,7 ng/ml. Při dopravní nehodě byla způsobena na vozidla poškozeného [jméno] [jméno] škoda v celkové výši včetně DPH 10 996. Pojistnou smlouvou [číslo] ze dne 20. 4. 2020, sdělením o výši pojistného plnění ze dne 3. 3. 2021, značka [číslo], dokladem o vyplacení pojistného plnění ze dne 4. 3. 2021 bylo zjištěno, že na základě uplatnění pojistné události vyplatila žalobkyně pojištěnému [jméno] [příjmení] částku 10 996 Kč. Z listiny označené [anonymizováno] práva na úhradu vyplaceného pojistného plnění ze dne 4. 3. 2021 plyne, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 10 996 Kč. 5. Podle § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen zákon o povinném ručení) má žalobkyně jakožto pojistitel právo na náhradu toho, co za pojištěného vyplatila, protože použil vozidlo neoprávněně. 6. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. g) zákona o povinném ručení má žalobkyně jakožto pojistitel právo na náhradu toho, co za pojištěného vyplatila, protože řídil vozidlo a nebyl držitelem žádného řidičského oprávnění. 7. Podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona o povinném ručení má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. 8. Citovaná ustanovení ukládají pojištěnému povinnost zaplatit, co za něho pojišťovna uhradila v případě, že jsou naplněny shora zmíněné skutkové podstaty. Obecně je osobou, která objektivně odpovídá za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků zásadně provozovatel dopravního prostředku. V případě, že dopravní prostředek byl použit bez vědomí nebo proti vůli provozovatele, odpovídá za škodu ten, kdo tímto způsobem dopravního prostředku použil (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. července 2012, sp. zn. 23 Cdo 4550/2011). V posuzované věci má soud za prokázané, že žalovaný použil vozidlo bez vědomí a proti vůli provozovatele a je tedy ve věci pasivně legitimován. Naplnění důvodů, pro které má dojít k náhradě vyplaceného pojistného plnění, bylo rovněž prokázáno, neboť bylo zjištěno, že žalovaný použil vozidlo neoprávněně, nebyl držitelem žádného řidičského oprávnění a v době nehody řídil vozidlo pod vlivem omamných a psychotropních látek. Výše částky byla dána náhradou, která byla pojištěnému uhrazena a která se odvíjí od zjištěné skutečné škody. Soud proto návrhu v plném rozsahu vyhověl. Povinnost uhradit úroky z prodlení plyne z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud přiznal úspěšnému žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále potom odměnou za právní zastupování za tři úkony právní služby po 1 540 Kč, třemi režijními paušály a 21% DPH. Celkem představují částku 7 479 Kč.