9 C 258/2020 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 1 516 Kč s odůvodněním, že žalovaný se při přepravní kontrole jízdenek konané dne [datum] zaměstnancem právního předchůdce žalobkyně [příjmení] podnik města České Budějovice, a.s., nemohl prokázat platnou jízdenkou a odmítl zaplatit přirážku ve výši 1 500 Kč a jízdné ve výši 16 Kč. Pracovník přepravní kontroly právního předchůdce žalobkyně sepsal na místě zápis o provedené přepravní kontrole, který žalovaný podepsal a jehož kopii převzal. Přes písemné upomínky žalovaný dlužnou částku neuhradil. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, když žalovaný do současné doby na svůj dluh neuhradil ničeho. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] ([variabilní symbol]) bylo prokázáno, že dne [datum] v 12:40 hod. byl žalovaný kontrolován na lince [číslo] autobusu městské hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně a nemohl se prokázat platným jízdním dokladem. Bylo mu proto účtováno jízdné ve výši 16 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč za takto uskutečněnou jízdu bez platného jízdního dokladu. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum], avšak do současnosti na svůj dluh ničeho nezaplatil. Při posouzení věci vycházel soud z ust. § 18a odst. 1 až 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, z ust. § 7 odst. 6 ve spojení s § 15 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a konečně z přepravních podmínek [ulice] podniku města České Budějovice, a.s. Podle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě je cestující povinen na výzvu oprávněné osoby prokázat se platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčiny na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému nebo prokázat svoji totožnost. Dle ust. § 18a odst. 3 výši přirážky stanoví přepravce v dopravních podmínkách a nesmí přesahovat částku 1 500 Kč. Protože se žalovaný na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný, přičemž pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník„). Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jejich výši stanoví nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky plně v souladu s výše citovanými ustanoveními, když z úřední činnosti je soudu známa existence přepravních podmínek žalobkyně upravujících výši přirážky a dále skutečnost, že uvedená linka autobusu [číslo] je linka autobusová, na jejíž provoz se tedy vztahují shora citovaná ustanovení zákona o silniční dopravě. Protože žalovaný žalobkyni dosud nezaplatil dlužnou částku podle výše uvedeného, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Současně přiznal žalobkyni i nárok na zákonné úroky z prodlení jdoucí ode dne splatnosti dlužné částky do zaplacení, neboť nárok žalobkyně je v této části v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 600 Kč (1 úkon právní služby 200 Kč - § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem 1 489 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.