10 C 13/2022-89 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobci se domáhali určení, že pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] ve vlastnictví žalované (dále jen služebný pozemek) je zatížen služebností stezky v rozsahu pěšího přechodu ve prospěch nemovitostí ve vlastnictví žalobců v témže k.ú., a to pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku p. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně a), dále pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku p. [číslo] ve vlastnictví žalobce b) a pozemku st.p. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], pozemku p. [číslo] ve vlastnictví žalobce c). Obsahem služebnosti je přechod po pěší cestě procházející přes služebný pozemek a spojující nemovitosti žalobců s veřejnou komunikací. Fakticky se jedná betonový chodník vedoucí od ulice [ulice] přes služebný pozemek a následně pokračující přes pozemky p. [číslo] ve vlastnictví jednotlivých žalobců. Ti tvrdili, že popsanou služebnost nabyli mimořádným vydržením na základě držby vykonávané nepřetržitě po dobu více než 20 let. Držba byla navíc vykonávána ve stejném rozsahu již právními předchůdci žalobců od doby výstavby dotčených nemovitostí ve 40. letech 20. století jako součásti rozsáhlejší lokality, v níž byly všechny nemovitosti vlastněny původně jedním vlastníkem ([právnická osoba]). Při následném rozprodeji nemovitostí však nebyla řádně vypořádána práva a povinnosti jejich nových nabyvatelů, což vedlo ke vzniku situace, která trvá až do současné doby, kdy přístup vlastníků nemovitostí umístěných mimo veřejně přístupnou pozemní komunikaci závisel pouze na respektování zvyklostí, vzájemné ohleduplnosti a slušnosti. V minulosti žalobci nebyli nuceni přechod přes služebný pozemek žádným způsobem právně upravit. Uvedené uspořádání totiž bez problémů fungovalo, když předchozí vlastníci služebného pozemku je považovali za samozřejmé, právě především s ohledem na zvyklosti v dané lokalitě, kde je vzhledem k rozložení nemovitostí procházení přes pozemky ve vlastnictví jiných osob obvyklé, a to až do nabytí vlastnického práva ke služebnému pozemku žalovanou. Ta se od počátku snaží žalobcům výkon služebnosti komplikovat (volné pobíhání psů, neprovádění údržby pozemku a betonového chodníku), přestože si v době, kdy nemovitost nabyla, musela být existence těchto zvyklostí vědoma s ohledem na popsané uspořádání nemovitostí, existenci betonového chodníku a na to, že nemovitost nabyla od své matky. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Potvrdila, že je výlučnou vlastnicí služebného pozemku, přes který žalobci vykonávají přístup ke svým nemovitostem. Nesouhlasila však s tvrzením žalobců, že tímto způsobem vykonávají služebnost cesty. Podle názoru žalované žalobci v podané žalobě zaměňují faktický stav, daný na základě dobrovolného dodržování zavedených zvyklostí, s existencí služebnosti cesty. O té však nikdy nebyla uzavřena žádná smlouva a samotné zvyklosti nemohly založit dobrou víru žalobců o tom, že vykonávají právo služebnosti. Ti tedy právo služebnosti nikdy nedrželi a služebnost tak nemohli vydržet, a to ani mimořádně. V této souvislosti žalovaná poukázala na obsah komunikace zástupkyně žalobců s předchozí vlastnicí služebného pozemku, v níž žalobci poukazovali na své právo domáhat se zřízení nezbytné cesty, což vylučuje předchozí vydržení této služebnosti. Tato korespondence současně vyvrací tvrzení žalobců o bezproblémovém výkonu průchodu v době, kdy služebný pozemek vlastnili právní předchůdci žalované. 3. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení. V projednávané věci má být rozhodnutím soudu odstraněn nesoulad mezi skutečným stavem a stavem zapsaným v katastru nemovitostí, když žalobci se domnívají, že vydržením nabyli předmětnou služebnost cesty, přestože zápisy v katastru nemovitostí hovoří jinak. Za situace, kdy mimosoudní jednání účastníků nevedlo k žádnému výsledku, je naléhavý právní zájem na žalobci požadovaném určení dán. Žalobci totiž mohou dosáhnout zápisu služebnosti do katastru nemovitostí jen prostřednictvím soudního rozhodnutí, kterým bude určeno, že služebný pozemek je zatížen tvrzenou služebností ve prospěch panujících pozemků. 4. Ze stavu zápisů v katastru nemovitostí a katastrální mapy vyplývá, že žalovaná je zapsána jako výlučná vlastnice služebného pozemku, který tvoří zahradu rodinného domu a není u něj zapsáno žádné omezení v podobě služebnosti zatěžující tuto nemovitost. Soubor nemovitostí ve vlastnictví žalované je tvořen kromě služebného pozemku také stavební parcelou [číslo] s rodinným domem [adresa], stavební parcelou [číslo] s garáží a pozemky p. [číslo] Tyto nemovitosti jsou situovány vedle veřejně přístupné pozemní komunikace umístěné v ulici [ulice] v [obec]. Na tyto nemovitosti ve vlastnictví žalované svým umístěním dále postupně navazují pozemky jednotlivých žalobců popsané v bodě I. tohoto rozhodnutí tvořící vždy samostatný celek stavebního pozemku s rodinným domem a zahradou. V přímém sousedství s nemovitostmi žalované jsou umístěny nemovitosti ve vlastnictví žalobce b), dále za nimi jsou umístěny nemovitosti ve vlastnictví žalobce c) a nakonec, v největší vzdálenosti od uvedené komunikace, jsou umístěny nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně a). Nemovitosti žádného ze žalobců nemají přímý přístup do ulice [ulice]. Přístup z těchto nemovitostí do ulice [ulice] je možný pouze přes služebný pozemek, na němž je dle shodných výpovědí účastníků za tímto účelem umístěn chodník zhotovený z betonových panelů. Právě přes tento chodník žalobci již od nabytí svého vlastnictví k popsaným nemovitostem procházejí do ulice [ulice]. Žalobce b) do ulice [ulice] prochází pouze přes služebný pozemek, žalobce c) přes služebný pozemek a přes pozemek p. [číslo] ve vlastnictví žalobce b) a žalobkyně c) prochází přes pozemek p. [číslo] ve vlastnictví žalobce c), přes pozemek p. [číslo] ve vlastnictví žalobce b) a přes služebný pozemek. Chodník fakticky prochází ve směru z ulice [ulice] zahradou domu [adresa], a to koridorem mezi obytnou budovou a garáží, je zpevněn betonovými panely. Od ulice [ulice] je oddělen brankou, v zadní části služebného pozemku na hranici s pozemkem p. [číslo] ve vlastnictví žalobce b) branka umístěna není a cesta volně pokračuje na tento pozemek p. [číslo]. Mezi účastníky nebylo sporu o tomto umístění uvedeného chodníku, mírně se lišili pouze v otázce jeho šíře. Průběh této pěší cesty je zachycen také v historických dokumentech předložených žalobci - mapě (orientačním plánu) ze spisu [ulice] [obec] [anonymizována čtyři slova] [obec] vyhotoveného před datem [datum], kde je tento chodník vyznačen, stejně jako v geodetickém zaměření stavby garáže na služebném pozemku z roku [rok]. 5. Podle stavu zápisů v katastru nemovitostí nabyla výše popsané nemovitosti žalobkyně a) na základě kupní smlouvy ze dne [datum], žalobce b) na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a žalobce c) na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Uvedené smlouvy, jimiž žalobci nabyli své vlastnické právo k nemovitostem, byly provedeny důkazem a bylo zjištěno, že neobsahují žádné ujednání odkazující nebo upozorňující na oprávnění vyplývající z věcného břemene/služebnosti cesty vykonávané přes služebný pozemek. Žalovaná své nemovitosti nabyla darovací smlouvou ze dne [datum]. 6. Z popisu situačního umístění rodinného domku [adresa], který je dnes ve vlastnictví žalobce b), uvedeného v ocenění této nemovitosti ze dne [datum] zpracovaném [anonymizována tři slova] v [obec] za účelem prodeje národního majetku do osobního vlastnictví vyplývá, že jako hlavní vstup do domu [adresa] byl uveden vstup z ulice [ulice]. 7. Starosta [územní celek] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve svém vyjádření ze dne [datum] k žádosti žalobce b) označil situaci přístupů k nemovitostem v tzv. kolonii za nešťastnou. Tento stav je podle jeho názoru dán způsobem výstavby lokality (kdy fakticky se jednalo o domky uprostřed veřejného prostranství), nerespektováním původního charakteru zástavby při pozdější parcelaci a rozprodeji jednotlivých domů a pozemků za současného nedostatečného právního ošetření práv a povinností budoucích vlastníků. Výkon práv jednotlivých vlastníků tak závisel a často stále závisí na respektování zvyklostí a na vzájemné ohleduplnosti a slušnosti. Absence vzájemně formálně upravených práv a povinností (nezapsaná věcná břemena na listech vlastnictví) se dostává do popředí zejména v posledních letech v návaznosti na převody nemovitostí do vlastnictví osob, které s předchozími zvyklostmi nejsou seznámeny či je nechtějí respektovat. 8. Z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví [číslo] v k.ú. [obec] a smlouvy ze dne [datum] je zřejmé, že vlastnice pozemku p. [číslo] (přímo sousedícího se služebným pozemkem) [jméno] [příjmení] touto smlouvou zřídila služebnost stezky pro oprávněné [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako vlastníky navazujícího pozemku p. [číslo] který dle katastrální mapy rovněž nemá vlastní přístup do ulice [ulice]. 9. Pokud se jedná o důvod užívání