10 C 178/2022-13 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 128 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalovaná ani na základě předžalobní upomínky nezaplatila ničeho. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k výzvě a žalobě nevyjádřila, proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 21. 8. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou vyplývá, že žalobkyně se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [adresa] a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku pro dodávky elektřiny [právnická osoba] [právnická osoba] pro domácnost. Z faktury [číslo] vystavené dne 7. 9. 2021 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 9 128 Kč za spotřebu elektřiny v období od 22. 1. 2021 do 31. 8. 2021 se splatností k 21. 9. 2021. Tuto částku však žalovaná žalobkyni dosud nezaplatila. Shora specifikovaná smlouva o sdružených dodávkách elektřiny je ve smyslu § 2085 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) svojí povahou smlouvou kupní. Podle citovaného ustanovení kupní smlouvou vznikne prodávajícímu předmět koupě prodávajícímu odevzdat a kupujícímu předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Konkrétní podmínky dodávek elektřiny potom upravuje § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Podle tohoto ustanovení se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel elektřiny dodávat účastníkovi trhu s elektřinou elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a účastník se zavazuje zaplatit za ni cenu. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí obsahovat výčet odběrných míst, způsob úhrady plateb, délku výpovědní doby, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy a způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek a konečně dobu trvání smlouvy. Všechny uvedené údaje smlouva obsahuje a současně platí, že podle § 28 odst. 2 písm. j) energetického zákona je zákazník povinen uhradit dodavateli dodávku elektřiny. Soud proto žalobě zcela vyhověl, jak co do žalované částky za spotřebovanou elektřinu, tak i co do úroku z prodlení ve výši specifikované nař. vlády č. 351/2013 Sb., když úrok z prodlení byl přiznán ode dne následujícího po stanoveném datu splatnosti. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, žaloba, předžalobní upomínka) podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Odůvodnění rozhodnutí vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.