10 C 196/2022-12 — Okresní soud v Táboře

Manželka se domáhala rozvodu manželství. Uváděla, že došlo k vzájemnému odcizení manželů, kdy jsou mezi nimi opakovaně řešeny problémy s nadměrným pitím alkoholu manželem a jeho následným nevhodným chováním. Tyto problémy se účastníkům nepodařilo vyřešit a z tohoto důvodu v něm manželka nechce nadále setrvávat. Manžel s rozvodem manželství souhlasil. Z oddacího listu účastníků a jejich osobních dokladů soud zjistil, že manželství uzavřeli dne [datum] před [stát. instituce]. Z tvrzení účastníků vyplývá, že mají dvě dosud nezletilé děti – dcery [jméno] a [jméno]. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byla schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů jmenovaných nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. V průběhu jednání oba účastníci shodně potvrdili, že jejich manželství je rozvráceno a obnovení manželského soužití nelze předpokládat. Jako příčinu rozvratu manželství oba shodně označili rozdílnost povah, názorů a zájmů s následným odcizením a navázáním mimomanželského vztahu manželem. Po takto provedeném důkazním řízení považoval soud skutkový stav za dostatečně prokázaný. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) může být manželství rozvedeno, pokud je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Současně manželství nesmí být rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem osob uvedených v § 755 odst. 2 o.z.. Podle § 755 odst. 3 o.z. nesmí být manželství rozvedeno, dokud nebylo rozhodnuto o úpravě nezletilých dětí manželů, které nejsou plně svéprávné. V projednávané věci byla provedeným dokazováním zjištěna existence rozvratu manželství. Současně nebylo shledáno, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem osob uvedených v § 755 odst. 2 o.z. Jako příčinu rozvratu manželství soud shledal rozdílnost povah, názorů a zájmů s následným odcizením a navázáním mimomanželského vztahu manželem. Proto bylo manželství bez dalšího rozvedeno. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s. tak, že účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení. Podle zmíněného ustanovení účastníkům právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku nenáleží, pokud se jedná o řízení ve statusových věcech manželských a partnerských.