10 C 213/2022-9 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení v dané věci byl společný návrh účastníků na rozvod manželství. Závěr o skutkovém stavu je takový, že účastníci řízení jsou manželé, z manželství se narodilo jedno dosud nezletilé dítě – dcera [jméno]. Její poměry pro dobu po rozvodu byly upraveny pravomocným rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. V průběhu manželství účastníků se mezi nimi začaly objevovat problémy v manželském soužití. Tyto problémy se účastníkům nepodařilo vyřešit, naopak vedly k odstěhování manželky ze společné domácnosti. Účastníci žijí v současné době odděleně, hospodaří samostatně a ani jeden z nich nemá na obnovení manželského soužití zájem, manželství považují za rozvrácené. Nezletilá dcera účastníků byla pro dobu po rozvodu svěřena do péče matky. Právně byla věc posouzena podle § 755 a 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). Manželství účastníků je natolik hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití a soud proto žalobě vyhověl. Příčinou rozvratu manželství byla shledána oboustranná nedůvěra a neschopnost normálního soužití. Současně nebylo shledáno, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmem osob uvedených v § 755 odst. 2 o.z. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních tak, že účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení. Podle zmíněného ustanovení účastníkům právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku nenáleží, pokud se jedná o řízení ve statusových věcech manželských a partnerských. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.