11 C 217/2022-22 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 570 Kč s odůvodněním, že žalovaný se při kontrolách jízdenek konaných dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] nemohl prokázat platnou jízdenkou a odmítl zaplatit přirážku ve výši 800 Kč a jízdné ve výši 10 Kč. Pracovník přepravní kontroly sepsal na místě zápisy o provedených přepravních kontrolách, z nichž čtyři žalovaný podepsal a jejich kopie převzal, tři pak podepsat a převzít odmítl. Přes písemné upomínky žalovaný celkovou dlužnou částku neuhradil. V důsledku toho došlo v souladu s přepravními podmínkami k navýšení každé přirážky na 1 500 Kč. 2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, kterým žalovanému uložil zaplatit shora uvedenou částku a náklady řízení. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný včas odpor. V něm uvedl, že v době přepravy byl veden na úřadu práce, je nemajetný a není schopen hradit jízdné, neboť sociální dávky, které pobírá, nepočítají s přepravou. Poté, co mu bylo uloženo uhradit přirážku k jízdnému ve výši 800 Kč, odmítl nadále hradit jakékoli jízdné. Přirážky k jízdnému považuje za zlodějnu a nezákonné obohacení. 3. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil. Soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. 4. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že dne [datum] v [údaj o čase] hod. byl žalovaný kontrolován na lince [číslo] autobusu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a nemohl se prokázat platným jízdním dokladem. Bylo mu proto účtováno jízdné ve výši 10 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč za takto uskutečněnou jízdu bez platného jízdního dokladu. 5. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že dne [datum] v [údaj o čase] hod. byl žalovaný kontrolován na lince [číslo] autobusu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a nemohl se prokázat platným jízdním dokladem. Bylo mu proto účtováno jízdné ve výši 10 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč za takto uskutečněnou jízdu bez platného jízdního dokladu. 6. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že dne [datum] v [údaj o čase] hod. byl žalovaný kontrolován na lince [číslo] autobusu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a nemohl se prokázat platným jízdním dokladem. Bylo mu proto účtováno jízdné ve výši 10 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč za takto uskutečněnou jízdu bez platného jízdního dokladu. 7. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že dne [datum] v [údaj o čase] hod. byl žalovaný kontrolován na lince [číslo] autobusu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a nemohl se prokázat platným jízdním dokladem. Bylo mu proto účtováno jízdné ve výši 10 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč za takto uskutečněnou jízdu bez platného jízdního dokladu. 8. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že dne [datum] v [údaj o čase] hod. byl žalovaný kontrolován na lince [číslo] autobusu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a nemohl se prokázat platným jízdním dokladem. Bylo mu proto účtováno jízdné ve výši 10 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč za takto uskutečněnou jízdu bez platného jízdního dokladu. 9. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že dne [datum] v [údaj o čase] hod. byl žalovaný kontrolován na lince [číslo] autobusu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a nemohl se prokázat platným jízdním dokladem. Bylo mu proto účtováno jízdné ve výši 10 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč za takto uskutečněnou jízdu bez platného jízdního dokladu. 10. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že dne [datum] v [údaj o čase] hod. byl žalovaný kontrolován na lince [číslo] autobusu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a nemohl se prokázat platným jízdním dokladem. Bylo mu proto účtováno jízdné ve výši 10 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč za takto uskutečněnou jízdu bez platného jízdního dokladu. 11. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky prostřednictvím písemných upomínek, avšak do současnosti na svůj dluh ničeho nezaplatil. 12. Při posouzení věci vycházel soud z § 18a odst. 1 až 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, z § 7 odst. 6 ve spojení s § 15 a § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a konečně z přepravních podmínek stanovených pro provoz [anonymizováno] [obec] – [obec] – [obec] provozované společností [právnická osoba] 13. Podle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen na výzvu oprávněné osoby prokázat se platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčiny na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému nebo prokázat svoji totožnost. Dle ust. § 18a odst. 3 výši přirážky stanoví přepravce v dopravních podmínkách a nesmí přesahovat částku 1 500 Kč. Dle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdní doklad podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platného jízdního dokladu, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 15 téhož předpisu je porušením přepravních podmínek, jestliže cestující při přepravě a) nemá zakoupen jízdní doklad při nástupu do vozidla, přestože mu dopravce umožnil jeho koupi před nástupem do vozidla, nebo si tento jízdní doklad nezakoupí bezodkladně po nástupu do vozidla v případě, kdy je takový postup umožněn smluvními přepravními podmínkami, b) nemůže se prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě. Podle § 3 vyhlášky č. 175/200 Sb. uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena nejpozději tím, že cestující nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. 14. Po zhodnocení rozhodných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky plně v souladu s výše citovanými ustanoveními, když z úřední činnosti je soudu známa existence přepravních podmínek žalobkyně upravujících výši přirážky, která zcela odpovídá ustanovení zákona o silniční dopravě, a dále skutečnost, že uvedené linky [číslo] jsou linkami autobusovými, na jejichž provoz se tedy vztahují shora citovaná ustanovení zákona o silniční dopravě. Jak je pak zřejmé z vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující se již nástupem do vozidla zavazují uhradit jízdné v souladu s tarifem dopravce a dodržovat přepravní řád. Pokud tedy žalovaný tvrdí, že není schopen hradit jízdné pro nemajetnost, je zcela v jeho kompetenci zvolit takový způsob přepravy, kde nebude povinen hradit jízdné. Protože však žalovaný opakovaně využíval přepravních služeb žalobkyně, musel si být vědom toho, že je povinen zaplatit jízdné a v případě, že tak neučiní, vznikne mu povinnost uhradit přirážku k jízdnému v souladu s přepravním řádem a smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. 15. Protože požadované částky odpovídají výše uvedeným právním předpisům a žalovaný se nástupem do vozidel žalobkyně zavázal dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 16. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal právo na plnou náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhradu hotových výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve výši 100 Kč za každý ze dvou učiněných úkonů žalobkyně.