11 C 236/2022-20 — Okresní soud v Táboře

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím, neboť žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalovaný je evidován v registru silničních vozidel jako provozovatel tří níže specifikovaných vozidel. Žalobkyně zjistila, že žalovaný neměl k těmto vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli vozidla byla provozována. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek. Zaslala žalovanému výzvy k úhradě jednotlivých příspěvků, avšak žalovaný ničeho nezaplatil a nereagoval ani na předžalobní upomínky. Podle § 115 zákona č. 99/1963 Sb., občanský zákoník (dále jen o.s.ř.) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podaném návrhu a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný proti tomuto postupu neměl námitek. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, zejména z výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných ze dne 19. 7. 2019 a ze dne 1. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný jako provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno] nesplnil povinnost stanovenou zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když ke shora uvedenému vozidlu neměl uzavřené povinné pojištění odpovědnosti, a to ve dnech 7. 2. 2019 až 17. 4. 2019 a dále ve dnech 2. 1. 2020 až 2. 5. 2020. Žalobkyně jej proto vyzvala k úhradě příspěvků do garančního fondu za tato období v částce 3 290 Kč a v částce 5 734 Kč. Žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval, proto byl upomínán o úhradu i ve dnech 26. 9. 2019, 18. 12. 2019, 8. 10. 2020, 19. 11. 2020 a 25. 10. 2021, přičemž mu byly účtovány také náklady na uplatnění pohledávek ve výši 600 Kč za dvě zaslané upomínky. Splatnost příspěvků přitom nastala ke dni 2. 9. 2019 a ke dni 14. 9. 2020. Dále soud z výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných ze dne 23. 10. 2019, ze dne 31. 12. 2020 a ze dne 2. 12. 2021 zjistil, že žalovaný jako provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno] nesplnil povinnost stanovenou zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když ke shora uvedenému vozidlu neměl uzavřené povinné pojištění odpovědnosti, a to ve dnech 29. 5. 2019 až 7. 7. 2019, dále ve dnech 22. 7. 2020 až 13. 11. 2020 a ve dnech 4. 12. 2020 až 3. 5. 2021. Žalobkyně jej proto vyzvala k úhradě příspěvků do garančního fondu za tato období v částce 1 880 Kč, v částce 5 405 Kč a v částce 7 097 Kč. Žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval, proto byl upomínán o úhradu i ve dnech 9. 1. 2020, 20. 2. 2020, 8. 4. 2021, 7. 5. 2021, 25. 10. 2021 a 9. 3. 2022, přičemž mu byly účtovány také náklady na uplatnění pohledávek ve výši 900 Kč za tři zaslané upomínky. Splatnost příspěvků přitom nastala ke dni 18. 7. 2020, ke dni 16. 3. 2021 a ke dni 15. 2. 2022. Z výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných ze dne 23. 7. 2020 soud dále zjistil, že žalovaný jako provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu [anonymizováno] nesplnil povinnost stanovenou zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když ke shora uvedenému vozidlu neměl uzavřené povinné pojištění odpovědnosti, a to ve dnech 30. 1. 2020 až 14. 5. 2020. Žalobkyně jej proto vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu za toto období v částce 3 710 Kč. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, proto byl upomínán o úhradu i ve dnech 29. 10. 2020, 10. 12. 2020 a 25. 10. 2021, přičemž mu byly účtovány také náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Splatnost příspěvku přitom nastala ke dni 6. 10. 2020. Na předžalobní výzvy ze dne 20. 1. 2022 a ze dne 13. 4. 2022 žalovaný rovněž nereagoval. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizována tři slova] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby v případě vozidla [registrační značka] dle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činila 35 Kč. V případě vozidel [registrační značka] a [registrační značka] činila výše denní sazby dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 47 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. je osoba povinná k zaplacení příspěvku zaplatit [anonymizována tři slova] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tyto náklady dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činní 300 Kč za každou upomínku. Podle § 1970 občanského zákoníku má věřitel právo na úroky z prodlení v případě prodlení dlužníka ve výši stanovené vládním nařízením. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud s odkazem na citovaná ustanovení návrhu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno shora. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 157 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), třikrát režijní paušál po 100 Kč (§ 14 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH. Celkem náklady řízení představuje částka 2 609 Kč.