13 C 153/2021-46 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 32 949 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že její nárok na zaplacení žalované částky vznikl z důvodu neoprávněného odběru elektrické energie za strany žalovaného. Žalovaný odebíral elektřinu v období od 1. 8. 2020 do 14. 1. 2021, přičemž tak činil bez právního důvodu, kdy smluvní vztah mezi žalovaným a obchodníkem s elektřinou ([anonymizováno] [právnická osoba], [IČO]) skončil k 31. 7. 2020. Žalovaná částka se skládá z náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie vyčíslené částkou 24 080,70 Kč a z nákladů spojených se zjištěním a ukončením neoprávněného odběru elektrické energie vyčíslených částkou 3 150 Kč a DPH ve výši 5 718,45 Kč. Celkovou částku ve výši 32 949 Kč neuhradil žalovaný ani na základě výzvy. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, žalovanému byly žaloba a výzva doručeny na adrese dle § 46b, písm. b) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Soud má v dané věci ze žalobkyní předloženého protokolu o zjištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne 14. 1. 2021, zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 14. 1. 2021 včetně stanovení výše náhrady škody a nákladů, faktury [číslo] avíza ze dne 8. 3. 2021 a výzvy ze dne 23. 3. 2021 za prokázané, že v odběrném místě [obec a číslo] bylo dne 14. 1. 2021 pracovníky servisní firmy žalobkyně zjištěno, že po ukončení smluvního vztahu žalovaného s obchodníkem s elektřinou ([anonymizováno] [právnická osoba]) z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, je zde elektřina stále odebírána, odběrné místo bylo pod napětím a žalovaný elektřinu odebíral. Za období od 1. 8. 2020 do 14. 1. 2021 byla naměřena spotřeba elektroměrem, dále došlo k odstranění elektroměru na daném odběrném místě. V období od 1. 8. 2020 do 14. 1. 2021 byla žalovaným odebrána elektrické energie v ceně 24 080,70 Kč Náklady na zjištění a zajištění neoprávněného odběru činí celkem 3 150 Kč a představují náklady na práci technika, kontrolorů, zjištění dokumentace, DPH 21 % činí 5 718,45 Kč. Žalovanému byly elektřina i náklady vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne [datum] (se splatností dne 23. 2. 2021), kterou žalobkyně zaslala žalovanému a opakovaně ej vyzvala k zaplacení. Na dlužnou částku žalovaný dosud žalobkyni neuhradil ničeho. Výzvou ze dne 23. 3. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě žalovaných částek a upozorněn na možnost soudního vymáhání tohoto dluhu. Právně byla věc posouzena podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, definujícího neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje a dle odstavce 3 tohoto ustanovení je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Vzhledem k tomu, že žalobkyně listinnými důkazy prokázala veškerá tvrzení uvedená v žalobě, soud žalobě zcela vyhověl, když výše nároku žalobkyně byla stanovena v souladu s § 51 odst. 2, 3 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný porušil svoji zákonnou povinnost a prokazatelně způsobil žalobkyni škodu v celkové výši 32 949 Kč. Důvodný je též návrh žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 248 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 648 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.