2 C 169/2022-24 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť žalovaná dne [datum] využila stomatologických služeb žalobkyně, za které se zavázala uhradit částku ve výši 163 400 Kč. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 163 400 Kč téhož dne písemně uznala a zavázala se jej zaplatit do [datum]. Žalovaná však neuhradila ničeho ani po opakovaném upomínání a ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne [datum]. 2. Vzhledem k předloženým listinám, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v podaném návrhu, žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně z dlužního úpisu ze dne [datum] ve spojení s fakturou [číslo] ze dne [datum], za prokázané, že žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 163 400 Kč co do důvodu i výše. Žalovaná se v uznání dluhu zavázala, že dlužnou částku uhradí žalobkyni do [datum]. Z podkladů pro soudní řízení a upomínky před podáním žaloby ze dne [datum] má pak soud za prokázané, že žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho ani po opakovaném upomínání a dluží tak žalobkyni částku uvedenou shora. 4. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), dle kterého uznal-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Dále soud vycházel z ust. § 1970 o. z., podle kterého platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle ust. § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Žalovaná v daném případě písemně svůj dluh uznala co do důvodu i výše a soud tak má za prokázané, že dluh žalované vůči žalobkyni v době uznání dluhu trval, avšak žalovaná dlužnou částku žalobkyni dosud řádně a včas neuhradila. Protože žalovaná dosud nesplnila, k čemu se v uznání dluhu výslovně zavázala, uložil jí soud povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši 163 400 Kč dle písemného uznání dluhu tímto rozsudkem. Důvodným je i žalobkyní uplatněný nárok na úroky z prodlení, který je v souladu s výše uvedenými právními předpisy, neboť žalovaná je v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu. Soud naopak žalobkyni nepřiznal nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 65 Kč, když tyto náklady dle sdělení žalobkyně představují náklady na odeslání výzvy k úhradě pohledávky ze dne [datum] prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, přičemž tyto náklady jsou již obsaženy v paušální náhradě výdajů zástupce žalobkyně za tento provedený úkon právní služby (výzva k plnění). Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť její neúspěch byl jen v poměrně nepatrné části (v části příslušenství pohledávky). Výše nákladů řízení činí v dané věci částku 2 470,50 Kč a tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 170 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s ust. § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 7 660 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé), tj. celkem 22 980 Kč, a dále paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 uvedené vyhlášky po 300 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby, tj. 900 Kč. Jelikož je advokát plátcem DPH, naleží mu rovněž dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená z částky 23 880 Kč celkem ve výši 5 014,80 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.